bezčasí

Voňavé bezčasí léta,

kdy dlouhá chvíle vzlétá 

a vzápětí si sedá.

Tikot hodin je neslyšný,

přebit cvrlikáním sta

zobáků

a přelepen vybledlými pásky

žluté

pohozené po stěnách;

zaražen, neví, co říct,

je srpen a čas stojí.

Však on se zase rozběhne,

popohnán třepotáním týdnů,

co nevidět se překlene v běh.

Ale teď stojí a já

v tichu

zachycuji 

ono nepohnuté zdání klidu.

--- Je čas k večeři.

*srpen 2024