Až na mě namíříš zbraň

Až na mě namíříš zbraň
já nastavím dlaň
kulka roztrhá mou čáru života navždycky
bude to skoro až symbolický...

Až mi rozkáží po kom musím střílet
a nebudu to mít s kým sdílet
Na poli plném zoufalství a krve
i těch jejich život začínal teprve...

Až na mě namíříš zbraň a nebudu moci žít
možná ještě včera mohli jsme spolu pít
Pomyslím na Pána Všehomíra
než vezme si mě bolest a černá díra..

Těžko se věří, že světlo chodí po bitevním poli
to světlo co nás obejme a odpouští cokoliv
Vzpomeňte , že někde tam bezvládně leží
ten který věděl, že pravda je víc než život ve lži.