Sbalím jen pár švestek svých,
do kroku přidám, to je zvyk.
Vklad se ne vždy zúročí,
a prach se zvedá do očí.
Nedá se si ohněm hrát,
ten studený nás nemá hřát.
Zvednu mírně obočí,
a vítr fouká do očí.
R: Vyklidněný po katarzi,
svět se dál s námi kutálí.
Ne, nic ve mně nebouří,
zavládnul klid, ten před bouří.
Čas prásk´bičem nad kočím,
a slunce pálí do očí.
Tak to chodí, už to znám,
po žhavém uhlí přejdu sám.
Husí kůže naskočí,
a dým zaštípe do očí.
R: Vyklidněný po katarzi...
Z války staré zranění:
znamení věcně smířených.
Nůž pod žebrem otočí,
vločky jsou jehly do očí.
Kdo zná pravdu a kdo lhal?
Přišel čas jít zas o dům dál.
Nikdo se tu neloučí,
a slzy stouply do očí.
R: Vyklidněný po katarzi...