Jak na nový rok, tak po celý rok

Nový rok

je za námi

teď celým novým rokem

budík zvoní divným hlasem.

Vstávám pozdě,

předsevzetí leží někde

mezi ponožkama a prázdnou lahví.

 

"Jak na nový rok, tak po celý rok"

Říkali prej...

Tak sorry jako -

Kafe hořký, hlava tupá,

zprávy nečtu,

protože by mě to dorazilo.

 

Venku dusno, co řeže.

Ohňostroje už jsou jen šmouhy v paměti.

Chodník je plnej bordelu a zbytků slibů.

Lidi se tváří, že tohle je restart.

Já ti nevím,

možná

je to jen pokračování se stejnýma chybama.

 

A tak se hodiny rozběhly dřív než já.

Čas má náskok

velikej

a já zase ztrácím dech někde na startu.

Na zastávce nikdo nemluví.

Všichni čekají,

nikdo vlastně neví na co.

 

Starý známý píše:

"Drž se"

To je celý.

Drž se čeho?

Dne, co sotva stojí na nohou?

Roku, co se sotva nadech?

 

Město smrdí kocovinou a zimou.

Kalendář je čistej,

ale hlava plná minulosti.

Říkali, že tentokrát to bude jiný.

Říkali toho hodně.

Fakt hodně.

 

No a přesto...

Ještě jdu,

ještě se vleču dopředu,

jak se ráno nějak převalí do večera.

 

Jak na nový rok, tak po celý rok.

 

Tak jo.

Chaoticky,

unaveně,

s pošramoceným srdcem,

se zbylou nadějí,

že to třeba…

nějak dám.

Dáme.

NE?