Životu navzdory

Pěstuj si svůj svět
Ve svojí hlavě
Miliony hvězd


Když nechce se mi být.
Když nechce se mi vstát.
Když nechce se mi dýchat.

.
.
.


Miriarda cest.
Ruce svázané v poutech.
Jako ten sen, který se mi zdál,
o sebe strach.

Když musíš mít, co do huby a musíš mít, kde spát.
A dřeš se jako blbec.
O svých snech si nechej zdát.

Možná už žádný ani nemám.
Odnaučila jsem se je mít.

Věcná sebestarost.
A vůbec žádnej klid.
Drtit zuby ze spaní.
Koho to zajímá?
Možná jsem se zapomněla...

Alespoň ta touha...
Po nekonečné svobodě.
Ta mi zbyla.