..je to tak zřejmé..

stereogram_aolej.com

 

Je to tak zřejmé, tolik prosté!

*

Klíč skrývá se vždy v zdánlivostech

**

V úponcích flóry, ve vrstvení

v skeletech fauny, zrodu, tlení

ve spraši spórů, v řasách, v listí...

 

je to tak zřejmé – když se zjistí

že klíč tu byl vždy před očima

 

rozostřit zrak - a nebo snímat

pozměnit úhel zaměření

 

je to tak zřejmé / je i není

 

*

slyším, jak z nitra hlas se snáší

že nelze najít v otčenáši

to, co se musí hledat vjemy

*

smutné, že vize mnozí plaší

když anděl zkouší k nebi našít

vzkaz za vzkazem, co je tak zřejmý

 

**

Slyším ten šepot ze všech strání

 

A vidím děj i zázrak za ním

že nic tu není bez příčiny

Ke světlu prostě patří stíny

A ten, kdo couvá z jedné strany

Posune bezděk v druhém konci

někoho, kdo pak dává rány

Strach jedněch předá sílu moci

těm, co chtěj řvát a nebo tlouci

*

- černé a bílé herní vrány -

**

Když mávnou zlehka křídla muší

strhne se bouře, vítr zruší

možná půl města, možná kmeny

Poláme vprostřed bezejmenný

*

Ale i tohle k tomu patří

*

Ze zmaru obnova na dvě, na tři

*

A ze dna vzhůru vertikálou

*

Chci tím jen říct, že není málo

umět se dívat, nechtít zlato

A potom život, bude za to

už vždycky stát, ač lehne i si...

*

Je to tak zřejmé – když se smísí

chuť, vůně, vzhled / a beze snahy

pohne se duše, zjeví prahy

by vstoupili jsme do jitření

do nových rán i nových znění

 

A použili už ten klíč

než budem´ mimo / ..někde pryč...

 

**