Pomíjivá
Pomíjivá
Vodoteč tiché písně tání,
oblázky měsíc sýc si láme,
neseš si kříž a srdcevlání
podšálek touhy nepoláme.
Tajemná křehkost krájí plamen,
křesá si dávno zmařené,
soudeští snění pod platanem
padané lásky ztracené.
Haluze v hlíně kreslí přání,
křupnutí světa na popel,
pod slupkou těla milování,
klíč času zrezivělý pel.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
.....Co padané je...neztratí se...vetkne se příště v srůst....ten moment v plodu navrátí se....v zemském je hojnost i půst...
Jiří milý,ráda jsem se ve slovech Tvých veršů ztrácela a objevovala Tvé skrytosti v ryzím.
Vždyť stará láska nerezaví,říká se.......Tak mávám.....ať se Ti jaří v páteři.....nic nezteří
a slunku rostlinstvo věří.......Ji./úsměv/
23.02.2026 11:56:01 jitoush
Návštěvnost
