Poslední kapka

Dopíjím kapku bílého vína...
je poslední
-
ta, co mi zbyla...
zbyla a zůstala, neopustila
ona jediná...
když celý svět rozutekl se v poli
ty ostré krůpěje které tak bolí
když všichni nechali mě tady
nevzali mě sebou
-
a tolik slibovali...
když mě tu nechali a lhali...
že sama nezůstanu
že vždy ze zlého vstanu...
a pak řeknou
_
zklamala jsi
a já v očích místo krásy
viděla jen samu sebe
jak vzhlížím raděj' dál od nebe
jak rezignuji, stagnuji
jak nenávratně odpluji...

a krůpěj vína na ústech mých ztrpčela
a já mlátím pěstí do čela
a hlavou do zdi kamenné
chci, aby odkapala
i ona lhala...