Pohledy z dálek

Jak se daří, můj
starý příteli?
Řekli mi,
že prý máš ženu
a malého syna
A taky že jsi prodal
svůj temperový přívěs
za příslib posledního léta

Už prý tě tolik nebaví
plavit se dolů
proti proudu
a tvé slavné oči
zastřel horský déšť

Doufám, že teď víš,
proč jsme se spolu
pokaždé zastavili
na půli cesty —

Už to budou roky,
můj příteli,
kdy jako ptáče,
které naučil jsi létat,
vláčela noc před sebou,
aby se zamotala do tvých
ovesných vlasů,
co voněly mořskou solí
a dálkou, v kterou
můj pohled nedosáhl

Ale dnes,
dnes mohu ti konečně
poděkovat
za stín —
ten stín, pod kterým
jsem se roky schovával
a který jsi
jednoho odpoledne
ukradl z její tváře