ticho kouří Lípy

věnováno

Pochodují chrobáci

pískají si po práci

pochodují o hrob dál

na podzim víc umíraj

rozebrali člověka

na spánek a matice

rozebrali obličej

co nechtěl se v lebku změnit

spi děťátko spi zavři očka svý

spi v matičce zemi

Hrobaříci hrobaříci zapalujou mrtvým svíci

ožení je se samotou poslední dech těžkou botou

Podzim

:

Ticho kouří Lípy

klackovatí

u potoka dětstvím, víc pod břehem, řekla bych,

tam  okamžik vrací facky

Večer zpívá draným peřím

Prachovému někdy věřím

Z pípy podzimu teče medovina

z pípy podzimu ránem zima

holka co vrazí do holky

nůž, hlínou sejde sráz

šílenství uvnitř těla

holka co nejde urvat i kdybys chtěl

holka co v ní spí jeden štědrý den