Fluidipalium; fraktální vidění

Anotace: Anotace, isimerium, chromozony modulárních vidění, polyefemérní kvanta, diversita zvukových skulptur, pojetí vesmíru za hranicí scientifické explikace, inter-personální, paranormální, fraktální projekt, horizont za hranici stratosféry žánru.

Střípky latentního scénáře;

/Obraz I. Štěpení sonična: oči vtavené do tmy analogové nostalgie, prameny versalitní energie nad industriálními pásmy, stíny stižené vlastními konturami nad rámy trojdimenzionální expozice.

Zvuk I. Deprivace Senzorických vjemů: Nahrávky porozené mluvidly v naprosté tmě, hyacintová krajina rozlévající se v představivosti, impulsy počaté vlastním vnuknutím na plátně karmické barvy.

Hlas I. Mluvidla zašmušilého pozorovatele: (potichu téměř mlčky - ženský fragment reverbovaného hlasu) 'Byl jednou jeden anděl...fraktální anděl jenž dohlížel na děti...na bytosti pohlížející na loutky jako na něco neživého...jako na schizofrenní plazmu...dvě vířivé chvění pářící se v solárním dešti kosmického prachu...'/

/Obraz II. Rozlehlé koroze abstrakce: Řasy prenatálního voida vidění vně tancujících forem energie, svaté chiméry pařící se v tichu chvějících vidin podbříšku, tapisérie kvantové noci pozdních sdělení jedinečné a nevykořenitelné přičiny.

Zvuk II. Zvuková krajina budoucnosti: Představy vyřčené ve zjizveném prizmatu dvou postav bez stínu, doteky na klaviatuře ve vilné partituře, vzpomínky na graciézní modrou hladinu levitující ve snách bezesmrtné entity.

Hlas II.  '...a v tom dešti kosmického prachu...útržky nahých vidění reinkarnovaných v útlocitné temnotě...dávno před formací první lidské zigoty...zlatého vejce ve spirálním řezu Hvězdného dítěte...Tvůrce planety Fluida...'/

/Obraz III. Oblaka zálidských dimenzí,                        pohnutky ohnuté okolo geometrických imerzí,                       sledované stříbrným vřetenem pramenů,               až k nepohnutelnosti spanilé léčby spaciárních děr. 

Zvuk III. Praskání ledu ve venkovském sídle,                      nad ním, dvě stě tisíc světelných let,                     labutí jezero-mlhovina,                      dopadající snare drum v praskajícím geologickém vrstvení glitche. 

Hlas III. (polohlasem v chůzi jako dotek meditace)                  'Odkud přichází imaginace Tvůrce Fluida...?...                      Z říše mysli...?...                Z impéria snících bytostí na druhé straně Vesmíru...?                 ...Byli jsme zrozeni k vidění tohoto světa s jedním párem očí nebo s nesčíslnými páry?                   ...Až další hlasy prolnou tato paralelní vidění díla.../

...

Obraz IV. Zpátky na Zemi, kořínky vyrůstající v hájemství svobody,               splynutí volných asociací u kořene,              jak vyjádřit nevyjádřitelné?               Pásma zkušeností se skrývají ve tmě,                              v dalších dimenzích slova Tajemství. 

Zvuk IV. Efemérní, melodické,                 hyper-emotivní pady plují vesmírným prostorem,                         pozemšťané nasedají na plejádická ústrojí,                 vezou své těla jako segmentární články kamsi k deltám hyperprostoru. 

Hlas IV. 'Vnuknutí díla vbodené hudebním dialogem,                               Lo-gem, hlas komentující hlas již v zárodečné kryobance...               genocida archaického alter-ega kolektivu,                    signály odposlouchávající lidské srdce...                 jediná možnost...klam,                                       přetvářka, stihomanické vlohy nad rámec matematických permutací.'/

/Obraz V. Nevyčlenitelnost trojčlenky lidství v primordiálním,        virtuálním rámci, srdce-mysl-tělo v rozhraní jaké jim nebylo souzeno,       vesmírný alembik na prostoru jedné místnosti,          rozkládající se do dalších místností těla a orgánů orchestriální partitury. 

Zvuk V. Vjemy interpolární inteligence stimulující lidskou imaginace, zvukové krajiny verše probouzející magickou juxtapozici,            černé a bílé klávesy dotýkající se bifurkulární drapérie jižní prérie počitků noci. 

Hlas V. '...hlava ve vitruviově hranostaji a jícny citu v panoramatický vodopád,         žena vidění viděna v tyrkysové samotě rozjímavé rozkoše,        stříbrná nit protínající dimenze a tkaniva vesmírné přitažlivosti...                   hlasy zastřené pamětí...sensoriem mysli...v hypnotickém pralese sépiové modři a smaragdu'/

/Obraz VI. Obrat ve vnímání, kumulace slovní energie, bezpříčetnost, diagnostikované pilíře,         dvojexpozice organických textur.

Zvuk VI. Tempera na paletě kaleidoskopické eérie zvuk ribonukleárního skeneru, diskontinuální léčba chlamýdií,         mozek napojený na organické ovace oválných komor lidství. 

Hlas VI. '...Vystupujete v mém snu z půli oděna v démantu...Kdo jste?... Personifikovaná imaginace? ...žena-vidění?...      částice políbené ve světle vášně?...odmlčím se abych prozřel...ale kdo je ten který píše slova Nevysloveného?...¨/

Obraz VII. Znovu analogové hry v digitální hře,            volnočasové emblémy ztrácející se mezi tím a oním, vědění přenesené do stroje,              sklenice ze skla v níž se odleskují nové pohledy na svět. 

Zvuk VII. Trylkující vniterné čepy theramínové nostalgie,                   stojatý neklid s vroubky klasů úzkosti počatých v procesu nového plození,          zrození třásní oblevy a blaženosti.

Hlas VII. '...Vřídla evolucí...

     vydané vstříc víření...slovní energie vštěpená do planety               ...psychosférické umění...                 alternativní vidění...             plenoramatické dny osouladněné sluchovými plátny...                  haptické výlety ve snech...              Tvůrce fluida a jeho prsty píší aby vzrušili Vaši imaginaci...               aby stimulovali nový přístup ke Kosmické Hře2./

                       Viktor Hanačík/ Slovácké Divadlo/ Uherské Hradiště/ Za poslechu Funckarma/ Evac/ Qebrus. 4 Mika. With Love