Teď už ne

Našel jsem v popelnici perníkové srdce z poutě. To srdce jsem ti dal, když jsme se poznali. Oči ti tenkrát zářily, teď už ne. Byl to horký letní den a ty sis k prsům tiskla vychlazené pivo a já si užíval ten den, teď už ne. Jezdili jsme na horské dráze tisknouc se k sobě s úsměvy na tváři, teď už ne. Líbali jsme se na balíku slámy uprostřed polí a celý svět nám patřil, teď už ne. Teď už nám nepatří nic, ani slunce, ani čas. Vlastně ani ty už mi nepatříš, teď už ne. Všechno co bylo, je teď pohřbené mezi černými pytli a zbytky od večeře. Všechno to krásné je pohřbené a už nikdy to nespatří světlo dalších dnů, jako my dva, naše láska. Teď už ne.