Mezi nebem a zemí

Mezi nebem a zemí

Anotace: Přátelé, co zde popisuji se mi skutečně přihodilo a na veřejnost s tím jdu proto, abych vyvolal diskusi o věcech mezi nebem a zemí. Za vaše názory a pohledy na věc jsem vždy rád!

Tehdy jsem se rozhodl prostudovat studijní knihu Osvobození od Dmitrije Veriščagina. V knize se zabývá mimo jiné studií používání energie pod specifickým označením DEIR.

V tomto pojednání chci poukázat na osobní zkušenost, kterou vyvrcholil můj osobní styk s těmito energetickými silami a jež vedl k tomu, že jsem si takzvaně musel 'dát pauzu', abych se snad nepomátl na rozumu.

Snažil jsem se poctivě dělat zmíněné praktiky v knize uvedené a děly se věci, které se dít měly. Ač očividně fungovalo zkoušené podle oněch informací, přesto má racionální mysl vzdorovala pomyšlení, že by to bylo tak snadné a sama moje mysl vytvářela různé domněnky, aby vyvrátila to, co se dělo a sama sebe přesvědčovala, že je to jen výplod její představivosti.

Takže nevysvětlitelné situace o kterých se nyní rozepisovat nebudu a potvrzující přesně to, co je v knize napsáno, že se bude dít, jsem vnímal jako shodu okolností a náhod. Ač jsem to chtěl přijmout jako fakt, přesto můj dosavadní pohled na svět, zformován vědeckými dogmaty mi nedovoloval přijmout tu skutečnost, že vše není jen černo-bílé.

Nyní se dostávám k jádru tohoto příspěvku.

Onoho dne jsem se chystal na hodinu angličtiny a jelikož byl ještě čas, rozhodl jsem se vyprat pračku prádla a přečíst si další kapitolu ze zmíněné knihy.

V koupelně naláduji pračku, nastavím krátký program, spustím, zhasnu, zavírám dveře, aby mne praní nerušilo a po chvíli se uvelebuji v obýváku na pohovku, kde se s chutí začtu. Pohlédnu přitom na nástěnné hodiny, kolik času zbývá do konce praní. Program pračky má vypršet v celou hodinu dvacet, tedy 18:20.

To co čtu je zajímavé a jsem pohroužen do uváděných myšlenek.

Ze čtení jsem po určitém čase vyrušen podivnými cvakavými a skřípavými zvuky ozývající se z koupelny. Do knihy zakládám záložku a jdu se podívat co se to děje.

Jakmile se ocitnu v chodbě ke koupelně, spontánně se zarazím a doslova zírám otevřenými dveřmi do koupelny na pračku, jež je vypnuta a dvířka do pračky jsou otevřena, svítí se!

Cože, byl jsem natolik pohroužen do čtení, že jsem si ani neuvědomil, že jsem po konci praní zašel do koupelny, vypl program a vrátil se zpátky ke knize?

Mysl jede na plné obrátky: "Ne nebyl jsem tam a nebo snad byl? Já si nevzpomínám! Stalo se to samovolně? To je nesmysl! Určitě jsem to udělal já. Zavřel jsem dveře skutečně, zhasl vůbec? Proč mám však v mysli představu, že zavírám dveře s myšlenkou abych nebyl rušen zvukem pračky? Neblázni člověče, to není možný přeci. Jak to, že jsem neslyšel signál pračky o konci praní? Nebo právě ano a proto jsem to vše nevědomky podstoupil. Ale co byly ty zvuky, které jsem slyšel? Možná to cvakalo v plynovém kotli. Hořák s plamínkem stále hoří, vše je jak má být, nikdy se to před tím nestalo. Nemohly to být zvuky, otevření pračky, dveří a cvaknutí vypínače? Sakra neblbni Petře, buď racionální, to je nesmysl!!!"

Přese všechno přistupuji obezřetně do koupelnové místnosti, opatrně nahlížím za roh směrem k vaně, zda tam někdo 'nečíhá s paličkou'. Co když se dostal do bytu? Sahám do pračky na prádlo, je vyždímáno! Nechápu nic...

Vracím se do obývací místnosti, kouknu na nástěnné hodiny a s úžasem vidím, že je právě celá dvacet, teď by měl program pračky skončit. Cože!? Mysl opět těká: "Ten program pračky není určitě vždycky přesný! Určitě jsem pračku vypnul po elektronickém upozornění já. Ne, nepamatuji si to ani náznakem..."

Začíná mne to trochu děsit, když si uvědomuji, že nejsem schopen to logicky zdůvodnit. Jsem snad blázen? Ještě jednou se podívám vzhůru na hodiny a cvak!! Co to je? V tom okamžiku se velká ručička hodin začne posouvat v intervalech po několika vteřinách a obkrouží jednou celý ciferník. S neskrývavým údivem a obavou se dívám na ten úkaz a nevěřím svým očím.

"Kdo jsi?" Vyletí nečekaně ze mne! S křečovitým úsměvem na tváři, se bráním skutečnosti a najednou se opět začíná ozývat racionální mysl: "To určitě dochází baterie hodin! Ale když dochází baterie, tak ručičky stoji, ne? Pokud by tam byla vteřinová ručička, pak by se cukavě pohybovala na místě, to už jsem kdysi zažil. Děje se snad něco nadpřirozeného? Blbost, blbost!!!"

Beru židli, stoupám si na ni, odklápím hodiny od zdi a jsem konfrontován s další logicko, nelogickou skutečností. Bateriový monočlánek je z jedné strany vyskočený (vzpomínám si na počáteční cvaknutí v hodinách), ale jak je tedy možné, že ručička se pohybovala a bez zdroje!? Zaklapávám baterii zpět a uvidím. Sestupuji ze židle, velká ručička se opět rozbíhá a třikrát bez přerušení obkrouží celý ciferník. Pak vše ustane. Moje mysl usoudí, že je to určitě baterií. Tuto následně vyměňuji za novou.

Hodina angličtiny u kamaráda proběhla v duchu duchovna a mou právě nabytou zkušenost se skrývavým úšklebkem ignoruje. Nedivím se mu a sám doufám, že jsem se nezbláznil.

Po několika pokusech svěření se o té záležitosti, jsem to vzdal. Většinově jsem byl přesvědčován o tom, že jsem byl natolik začten, že jsem ani nezpozoroval, že dělám spontánní úkony, které nastavily situaci tak, že se zdála podivná, ale ve skutečnosti to bylo jasné jako facka. A co hodiny? Tam to bylo baterií! Nebo si snad prý mám myslet, že mně navštívil duch, nebo jak?

Nikdo nevěřil i má neutuchající 'racionální mysl' se přidávala na stranu pochybujících a s určitým pocitem odevzdání se, rezignovala na další přemýšlení o té události.

Po třech dnech jsem vrátil vyndanou baterii, tzv. 'na zkoušku', zpět do hodin a světe div se, hodiny šlapaly bez dalších výkyvů ještě pár let.

Onu knihu jsem nedočetl a s experimenty jsem prozatím skončil.

Co kdyby to byla pravda!?
Autor psorm, 16.04.2021
Přečteno 55x
Tipy 2
Poslední tipující: mkinka, Rozmarýna
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

To, co zde je popsáno má původ a důvod v mnoha věcech. Nejde to vysvětlit zde po písmenech a slovech. Čas není časem, určitě není konstanta, jak se nám jistí retardovaní lidé snaží namluvit. S "lineárním časem", který vnímáme, se dá již asi delší dobu slušně manipulovat, není to nic těžkého na pochopení, jen lidé musí být otevření jistým věcem a neposlouchat kvokání jistých rádoby vědců a autorit. Lidé musí cítit věci, které se jich týkají, vnímat skutečnost a ne filtry, co jsou nám předkládány a námi automaticky akceptovány. Jinak by lidé již dávno věděli mnoho věcí, které pokládají díky okolním vlivům za neskutečné nebo neakceptovatelné. V tomto případě textu by alternativní konspirátoři řekli to, že jsi opravdu "vypnul" nebo "ti vypli" hlavu a dělal jsi něco automaticky, protože programy na kontrolu vědomí jsou a fungují, určitě by se to nestalo, kdyby veškerá elektronika byla v blízkosti vypnutá. I moderní pračka s wifi dokáže s myšlením divy :o) Pokud jde o časová okna, zrychlení nebo zpomalení, tak by zase konspirátoři namítli to, že někdo, někde na světě si hraje s časem a tyto časové bubliny dělají pěknou paseku. A nebo jsi se dostal do jiného světa, vyber si :o) Každopádně to chce hlubší bádání a zkoumání tohoto fenoménů a nejen jeho. Nedávno jsem se snažil s ostatními zjistit to, že když naleji do sklenice 0,4l, proč za chvilku je z toho cca 0,3l, všichni na mě koukali a čumí jako na idiota, prostě něco tady ovládá rádoby fyzikální zákony a je na čase na něj ukázat :o)

16.04.2021 15:39:14 | Crazymike

Děkuji za obsáhlý a velice zajímavý komentář. V tomto, jak se zdá, jsme na stejné vlně. Protože to není má jediná zkušenost s podobnými záležitostmi, tak si kladu otázku co je realita jak ji my známe. Věda jistě vysvětlila mnohé a známé zákony se projevují podle svých zákonitostí neměnně, ale z mého úhlu pohledu jsem přesvědčen, že existují i zákony vědě neznámé a když se něco vymyká z daného současného vědeckého konceptu, tak se tím vědci nechtějí zabývat a jednoduše řeknou, že je to výplod churavého mozku a nebo pomateného myšlení (vnímání).
Za příklad bych zde uvedl jeden z mých dalších zajímavých zážitků, ale jen zkráceně. Pracoval jsem podle daného návodu na tom abych se dostal do stavu, kdy budu 'neviditelný'. Samozřejmě, že jsem se fyzicky neztratil a ani to nebyl účel (stále jsem pragmatik). Po tomto pokusu je třeba opět se vrátit do rovnovážného stabilního stavu. Což jsem opomněl udělat.
A teď pointa:
Bez problému komunikuji s rodinou, která mne vidí, pejsek dělá cukrbliky, vše je zcela normální. Chystám se jít do večerky něco málo nakoupit. Následně se stavím do fronty a čekám až budu na řadě. Je to tu, ještě jedna zákaznice a pak já.
Zákaznice přede mnou nakoupí a odchází. Paní prodavačka se otočí směrem k zákaznici za mnou a ptá se, co to bude. Paní začne vyjmenovávat věci, které přišla nakoupit. Prodej vesele probíhá dál a já stojím těsně vedle s otevřenou pusou. Když má zákaznice za mnou nakoupeno a chystá se odejít, tak se do toho vměšuji slovy: "A teď bych prosím mohl nakoupit já!?" Obě ženy se na mne udiveně podívaly se slovy: "Promiňte já jsem si vás nevšimla."
V klidu si tedy nakoupím a odcházím.
Zdá se to být možná úsměvná situace, ale já jsem si uvědomil, že mne opravdu obě ženy nepostřehly. V tom si dále uvědomuji, že jsem se po energetickém cvičení nevrátil do 'reality' a vytvořena byla tudíž 'realita jiná'.
Samozřejmě jsem si vědom, že mnozí budou hledat přijatelnější důvody jako omluvu toho, že přece nemohou připustit takový nesmysl a zároveň si ponechat svou tvář. Osobně tedy chápu tu sklenici vody a nepodivuji se, jsem s tím ztotožněn. Přeji krásný den ;-) *ps*

17.04.2021 12:28:44 | psorm

Ono to není tak jednoduché. Je totiž dobrá a špatná stránka věci, kterou jsi popsal. Formulací Tě známou použiji. Můžeš toho docílit světlou a nebo temnou stránkou síly. Ale Láska, tedy ta světlá stránka síly - je ta správná, abys nepřišel k úhoně a ostatní taky. Vše se musí dít přirozeně, bez toho, abys ovlivňoval vůli a mysl druhým, pak je to zlo a tedy velmi špatné. Je to lehčí, ale nebezpečný způsob. Ten "lepší" způsob je ten, že lidé neovlivní druhé, tedy nevnutí jim svoji zlou vůli, ale sami změní podstatu, tedy dočasně přírodní "zákony" sami. Pak totiž nejsou vidět ani na záznamu, kdežto tou druhou jsou pravděpodobně vidět na záznamu. Ono se to špatně vysvětluje, co je skutečné zlo a co ne... Současné zlo, které tu je, dělá právě to, že všem lidem vštěpuje tyto temné své myšlenky a vůli. Lidé to nechápou, a ani se o to nezajímají, jenže neznalost a nevědomost nemolová, že. To, že na to nevěří nebo to neví, neznamená, že to není! Jen samotné uvědomění by zapříčinilo pravděpodobnou ochranu před tímto fenoménem. Každý živý člověk by měl toto prozkoumat a zjistit, co se kolem něj děje a hlavně, co se děje v něm samotném, co ho ovlivňuje a co ho vlastně ovládá, aby konal, jak koná...

17.04.2021 12:41:25 | Crazymike

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter