Odhalení tří mušketýrů

Anotace: To byste netušili co? A přesto to tak "možná bylo"

TŘI MUŠKETÝŘI ODHALENÍ

UPOZORNĚNÍ:Tato verze není určená pro fanoušky tří mušketýrů,ale přečíst si ji můžete,nezaručujeme vám však,že z toho budete nadšení.

Nevíce,co byl Athos? Tak to tedy poslouchejte...
Athos nebyl žádný odvážný mušketýr,nýbrž jen ubohý obchodník,který měl malé pekařství v nejošuntělejší pařížské čtvrti,kam mu nikdo nechodil,protože nikomu jeho pěčivo nechutnalo.(jen tak mezi námi,není se co divit,pekl to sám..)A proto se dal k neohroženým mužům,ale neohoržený nebyl. Seznámil se tam s Porthosem. Porthos také nebyl nic víc,než jen ubohý krejčí a věci,které ušil nosil jen on. A tak se dal na gardistu. Porthos se za chvíli seznámil s Athosem a byli dobří přátelé.
Asi z apět let nabrala královská garda další odvážné muže dychtivé chránit zákon. Mezi nimi byl i mladý nerozvážný mladík jménem Aramis. Který všude rozhlašoval to,že je na dobré cetě stát se ábbem a že ho jeho farář poslal jen na zkušenou,aby se podíval,jak to chodí i v opravdovém životě a nejen v kostele. Nebyla tato povídačka však pravdivá. Aramis se vážně zajímal o kostel a náboženství,ale ve skutečnosti to byl vyučený kovář a do kostela chodil jen v neděli (a to jen vyjimečně). Někdy si přividělával,jako kostelník.
Athos s Porthosem už byli dobří přátele a tak se oba shodli,že zacvičí nováčka,nového gardistu Aramise.To však netušili,jací se z nich posléze stanou dobří přátelé.
A za další dva roky se objevil mladík jménem d´Artagnan a ten byl velmi horliv stát se mušketýrem. Byl velmi dravý do bitvy. Ve skutečnosti to však nebyla zdaleka pravda. Jeho pravým údělem bylo vyrábět kozí sýr kdesi v Gaskoňsku na farmě se svým otcem. Vymyslel si však povedenou historku o tom,že ho jeho otec,bývalý mušketýr, učil šermovat a naučil ho skvělou fintu.
Ale podle našich zdrojů ze 17. století jsme se dozvěděli,že to tak nebylo a hrdinské činy jim připisované jsou nepravdivé a odepřené jiným statečným osobám,jimž Alexandre Dumas dal podobu padouchů dychtících po bezpráví a smrti. Veskutečnosti tyto osoby bojovaly proti bezpráví a loupežným přepadením obhajovaly nemocné a slabé a tak se opět potvrdilo rčení pro dobrotu na žebrotu a proto byly jejich činy opomenuty a povaha pozměněna. S těmito výše uvedeným muži se nikdy nesetkali a neměli s nimi nic společného. A proto složme poklonu pnu Rocheforthovi,který se zasloužil hlavně tím,že měl doma sirotčinec a staral se o děti všeho druhu. Dále také kardinálu de Richelieau,který by nikdy nebyl zradil stát a stále se snažil usměrnit ludvíka XIII. proti jeho ohavným činům a bránit královně ve vlastizradě. Dále také lady de Winter,která je jako první dochovalý známý člověk a původce charity. Také kapitánu Feltonovi,který hledal zločince a nejednou se stalo,že je třeba i probodl dýkou,ale to bylo jen proti opravdovým zrůdám. A také samozřejmě dalším ochráncům lidských práv a svobod,bez kterých by zajisté nebyly položeny základy dnešní demokracie. A proto by si zasloužili naši největší poklonu tehdy i dnes. Zachránili Paříž,Francii,Evropu i Svět.

Děkuji: autor

V knize Alexandre Dumase se vyskytují opravdové postavy, ale jejich charakter je opačný. Tento francouzský spisovatel udělal buď ohromnou chybu, nebo vše změnil záměrně, pravdu se však již asi nedozvíme...