ČERTÍ PROZRAZENÍ

Anotace: i stalo se...

Prosinec je tady.
Beru do rukou zvonící telefon.Na druhé straně kamarád František.
No nazdar, co zase bude chtít.
„Víš blíží se Mikuláše a besídka ve škole.A..“
Dále ani mluvit nemusí.Moc dobře vím ,co bude následovat. Objednaní čert s Mikulášem odřekli, a jiní blázni v širokém okolí nejsou.Jen my dva. Po těch letech přivyklý čemukoli , kývám hlavou, třebaže mne prosící kamarád nemůže vidět.
Tak já letos budu Mikulášem.Ještě že tak. Čerta se bojím od svých tří let. Chtěl si mne vzít do pekla v ošklivém pytli od brambor. Od té doby raději osud nepokouším.Ještě dnes , po čtyřiceti letech se třesu strachem.
„Už zítra?Ale jo něco seženu.“ Říkám si. Jako vždy na poslední chvíli. Ale stejně jsem rád.
Potají se dostáváme do sborovny.Pečlivě zamykáme. Co kdyby nás někdo spatřil. Mikulášská kutna je těžká a vousy přilepené kanagonem k tváři, počínají nepříjemně svědit. Musím vydržet. To kolega je na tom ještě hůře. V kožichu je navlečen sotva minutu, a již se z něj řinou čúrky potu.
Začíná mi červenat obličej. Díky za vousy. Tam svůj stud schovám.
Ještě natřít čerta černým uhlem, berlu mrazilku do ruky a jde se.
Děti nejdříve spatří mne. Jé, Mikuláš.Vidím jejich úsměvy. Změna je neskutečně rychlá.Spatřili čerta. Ty co byly vykročeny směrem k Mikuláši, tedy ke mně, prchají zpátky do bezpečí k maminkám.Porážejíc ty, kteří se opozdili.Nastal zmatek. Řev. Jen abychom všichni přežili a byli v pořádku.
Čert je velký, omotán řetězy, a páchne peklem. Až později se Franta přiznal že snědl dva chleby s tvarůžkou.
Jedno z dětí se zakusuje strachy do dřevěné lavičky. To zase bude škody.
Nejstarší z kluků si přece jen dodává odvahy a udělá prvních pár krůčků směrem k nám. Se strachem kouká, až se jeho zrak zastaví docela na zemi. Naše boty! Mé nejsou vidět. Ale Frantovy! Není naboso, pouze v teniskách.Ani kopyto nemá.
„ Ten škaredý čert,“ Prohlašuje kluk: „Má boty přesně jako můj taťka.To je zajímavé.Ale tatínek je dneska v práci.Tatí?! Jsi to ty.Jo!Já tě poznal.“
Prozrazeno. Strach se mění v úlevu.Vyděšené dětské obličejíčky se vracejí v normální stav.Děti se kolem nás začínají více a více shlukovat.
Rychle rozdat balíčky a pryč.Začíná tu být poněkud nebezpečno.I čert a Mikuláš se někdy mohou bát.