Po řádění tajfunu

Anotace: Jeden krátký příběh o tom, co dokáží dva pejskové ponechaní sami doma.

Toho rána jsem podlehla smutnému psímu zraku, jenž na mě hleděl vyčítavě za plotem zahrady, kde právě lilo jako z konve a dovolila jsem tudíž, aby Bak (naše čtyřměsíční ,,štěňátko“ plemene border kolie) pobýval přes den v mém pokoji. Důvěřivě jsem ho zavřela k Matýskovi (tříletý maltézský psík), naivně si myslíc, že oba pejskové budou celý den hezky spinkat.
Když jsem pak odpoledne odemkla dveře od domu, okamžitě se na mě vyřítila uvítací četa ve složení Bak, Mates a kocour Frodo, který mi ze stolu mňoukal pozdravy – tedy přesněji – dožadoval nějakého jídla. Nad tím, že pesani nejsou zavření v pokoji jsem moc nefilozofovala, neboť fakt, že Matýsek si umí otevírat dveře je v naší rodině všeobecně známý, ačkoli záhadu, jak to se svými 25–ti cm kohoutkové výšky dělá zatím nikdo s jistotou nerozluštil.
Zatímco jsem si v předsíni - za neustálého olizování od mých psů a vypravování zážitků našeho neskutečně ukecaného kocoura – zouvala boty, koutkem oka jsem těkala po kuchyni.
V předzvěsti budoucna jsem opatrně vešla. Ruce se mi samovolně sevřely v pěst a tvář polilo horko. Po celé kuchyni se totiž válely odpadky vytahané z koše, rozbité květináče, vysypaná hlína a neidentifikovatelné kousíčky čehosi. Zhluboka jsem se nadechla, sama sebe ujišťujíc, že se snad nic horšího nestalo.
Inu vejdu do obývacího pokoje. Spoušť jako po výbuchu. Bak pečlivě rozžvýkal skořápky od vajíček na malinké částečky a dal si tu práci, že kytky, které se předtím nacházely ve váze na kuchyňském stole, rozcupoval na úhlednou hromádku. Tu vázu jsem později nalezla pod svou postelí – kupodivu celou. Jak tohle dokázal nejspíše patří mezi věci, které prostý člověk nemá šanci vysvětlit.
Rychle jsem zkontrolovala kabely k počítači a internetu. Uf. Neporušené.
V pokoji bratrů se toho moc zničeného nenacházelo. Bakovi nejspíše trvalo delší dobu, než rozžvýkal mými bratry zvláště ceněnou dřevěnou kolejnici.
Můj pokojík se tajfunu rovněž nevyhnul. S hrůzou jsem zjistila, že moji milovaní pejsánci sežrali kompletně celou zásobu psích pamlsků, kterou jsem den před tím incidentem zakoupila za vlastní peníze.
Sedla jsem na postel a zhluboka dýchala. Bak a Matýsek mi omluvně hleděli do očí a vrtěli ocásky. No řekněte? Mohli byste se na ně zlobit?