Bojíte se pavouků?

Bojíte se pavouků?

Anotace: Já ano... děsně.

Inu, jsem už docela velká holka a není na světě moc věcí, kterých bych se bála.
Tedy jako dítě jsem měla strach skoro ze všeho, ze tmy, hluboké vody, výšek, duchů, zubaře, mizerného vysvědčení, příušnic, pijavic, King Konga .... a nejvíc ze zlého pihovatého otylého spolužáka Tondy. Tondova hodnota IQ sice nepřevyšovala dnešní datum, ale měl sílu jako plemenný býk, zákeřný nápady a moc rád tahal holky za culík nebo nám dělal populární "ohýnek" na předloktí.
Se všemi těmi strachy jsem se už nějak vyrovnala. Dokonce ani Tonda mi už hrůzu nenahání. Pihy i nadváha mu zůstaly a přidala se k nim ještě opocená pleška a dost možná i problematická prostata. Věky věkoucí pracuje v místní sámošce u v zaprášeném skladu, uctivě mi vyká a oslovuje mě mladá paní. Což mi dává příjemný pocit zasoužené morální výhry. Malicherné, já vím.
Jen ti zatracení pavouci mě děsí dodnes. Od dětství mám takové tušení, že se mi ve spánku po peřině a polštáři promenáduje rozličná havěť a páchá tam svoje rejdy.
Nikdy mi to nikdo nevěřil. A dnes se ukázalo, že je to tak.
Budík ukazuje 5:50 ráno, když mě ze spokojeného snění vytrhne pronikavý pocit, že mi něco leze po noze. Otevřu oči, opatrně se posadím a podívám se tím směrem a skutečně, na mém pravém koleni si hoví sytě černý pavouk o velikosti tenisového míčku..... No dobře, tak ping-pongového, ale níž už nejdu, fakt. Zřejmě vycítil, že jsem vzhůru, posadil se a upřeně se na mě zadíval s hlavou nakloněnou ke straně jako osminohý zlatý retrívr. Věděli jste, že se pavouk umí posadit? Kdo neviděl, neuvěří, ale já ho viděla. Přísahala bych, že si i zamyšleně mnul bradu přední nohou.Vyčkával.
Takže situace se má tak, sedím na posteli a zkoprněle koukám na můj zhmotnělý zlý sen. Hrajeme, kdo s koho. Oční souboj prohraje pavouk a maličko se pohne. To mne probere z tranzu a vyskočím rovnýma nohama vedle z postele. Vůbec jsem netušila, že se umím ze sedu takhle hbitě odrazit jak do výšky, tak i do dálky. Napadá mě, že by mohli olympijským závodníkům instalovat na kotníky sklípkany, dost možná by to zvýšilo i jejich výkonnost.
Takže jsem vyštvána z vlastní postele, soptím jako parní lokomotiva a zvažuju svoje možnosti. Moje zběsilé oddechování probere dceru. Najednou z její postýlky ozve:"Mami, proč máš tak veliké oči?! (sakra, musíme už tu Karkulku přestat číst...)
Rychle mrknu do zrcadla na stěně a opravdu mám oči navrch hlavy.
"To nic, miláčku, máma chytá pavouka." přece jí nepřiznám, že je to tak trochu naopak. Zmobilizuju své duševní síly a hodím přes pavouka peřinu. Pak už to jde jako po másle. Dvěma plavnými skoky vletím do kuchyně pro skleničku, strhnu z lednice pohled Rotterdamu a jde se na lov. Opatrně zvíře odkryju, zrovna mu pod peřinou začalo být příjemně teplo, stočil se do klubka a zřejmě se chystal si trochu zdřímnout se spokojeným pocitem, že má postel sám pro sebe. "Ale toho se nedočkáš, chlapče zlatej." Přiklopit, podebrat pohledem a pryč.
Je 5:54 ráno. Stojíme na zahradě s Adélkou v nočních košilích a obezřetně vyklepáváme pavouka ze skleničky na trávník, zpět do divočiny. Spát už pochopitelně nepůjdeme, takže: "Díky za netradiční probuzení a doufám, že už se neuvidíme."
Můj táta říkával, že pavouk, kterého ušetříš, se vrátí, aby poděkoval. Na dnešní noc jsem tedy už vybavená odchytovou skleničkou, pohlednicí k přiklopení, brýlemi pro noční vidění a notnou dávkou odvahy. Dneska mě nedostaneš!
Autor Honey_star, 05.08.2012
Přečteno 669x
Tipy 6
Poslední tipující: Lenka Krásnodvorská, te.re., czokies
ikonkaKomentáře (17)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Já je chytám pinzetou. Ne že bych se jich bál, ale je to šikovnější než chytat pavouka rukou.

18.04.2015 23:33:04 | Adramelech

Na pavouka pinzetou? Ježíš, tak to je na mě moc kontaktní. Bála bych se, že mi po té pinzetě vyběhne nahoru na ruce :-)

18.04.2015 23:41:07 | Honey_star

Ale kdepak. Po pinzetě nikdy nevyleze, vždycky maže pryč - tedy pokud je člověk tak neobratný, že mu dá šanci. Schválně to někdy vyzkoušej. :-)

19.04.2015 01:09:34 | Adramelech

pavouků se nebojím,ale tohle nemá chybu!:-)

08.08.2012 01:15:34 | te.re.

Děkuju.
No já když nad tím přemýšlím zpětně, tak se mi to zdá taky legrační. Ale dokud to probíhalo, zažívala jsem pocity všemožné, jen ne ty příjemné.

08.08.2012 01:25:59 | Honey_star

v každém případě držím palce ke sporým setkáním s pavouky!...mám kolegyni se stejným problémem a někdy v jejích historkách jde pomalu o život (když jela autem a dvě dcery na zadních sedadlech začaly křičet,neb to mají po mamince....udržet volant,než zastavila byl prý nadlidský výkon,když si představila,jak snad ten pavouk leze po ní...a ječely všechny...pro protijedoucí řidiče asi pohled pro bohy ):-)

08.08.2012 01:38:13 | te.re.

Mám si brát osobně, že pohledem ode mě podebíráš sklenici s nenáviděným pavoukem? :P :)))

06.08.2012 14:19:38 | czokies

:-) ty se vždycky poznáš v mém díle. A píšu o tobě už poněkolikáté, jsi moje oblíbená múza....
Neeee, máš si brát osobně, že pohlednice od Tebe zaujímá čestné místo v prostřed lednice. :-)

06.08.2012 14:22:18 | Honey_star

Obojí mne velice těší! :))
Já chci umět psát jako ty! Lehce, vtipně a svižně! Nedáme si hodinu tvůrčího psaní v práci? :))

06.08.2012 14:26:59 | czokies

jéééé děkuju, Ty jsi hodná a velká lichotnice.
Já bych byla mizerná učitelka...

06.08.2012 14:29:40 | Honey_star

Nebyla, Hani, nebyla ;)

06.08.2012 14:40:04 | czokies

Teď už ale k dílu samotnému. Je poznat, že jsi pro svůj fejeton použila starou dobrou kostru kc203, dobře se čte, a i když někde v prostřed tempo mírně zakolísá, konkrétně při části se sedajícím si pavoukem, držíš se skvěle. Vím, použít kostru ec221, nebylo by teď co komentovat, proto mi připadá, že jsi vybrala opravdu dobře a svědomitě, máme zde vše, co fejeton dělá fejetonem, včetně nostalgicky načichlého snového konce, rázně useknutého poznámkou z reálného světa.
Nakonec bych už jen podotkl, že se samozřejmě jedná pouze o můj názor, nedělám si nárok na patent dokonalosti, a proto bude zajisté ještě potřeba mnoho čtenářů, kteří se vyjádří, a tím ti snad dotvoří ucelenější obraz o tomto tvém dílku

Děkuji za přečtení, děkuji za příjemný pocit.

Loučí se R.
váš věrný čtenář.

06.08.2012 13:58:23 | CCGREE

Děkuju za pochvalu i trefný rozbor... no, snažila jsem se :-)

06.08.2012 14:12:20 | Honey_star

Moc dobře napsáno. Vtipně, lehce, tak, jak má vypadat fejeton.
Jinak teda u ženskéj strach z pavouků znám z přímýho přenosu, je to souvisléj řev a jekot, s absolutní neschopností se hnout z místa, nebo proti němu-myšleno pavoukovi, nějak "bojovat".:))

05.08.2012 17:23:33 | kočkopes

Děkuju :-)
jojo, arachnofobie je celkem rozšířená a lidi reagují všelijak, já patřím právě mezi ty, kteří jsou paralyzováni strachy.

05.08.2012 17:58:21 | Honey_star

ovšem ve fejetonu popisuješ docela slušnou akci, za kterou by se nemusel stydět ani velitel Metriks. Jsi určitě v pohodě a s pavoukama dáváš normálně kafe, protože být arachnofobikem, tak omdlíš už při tom, když tohle píšeš.)

jsem strašný, že? my doma jedli pavouky v trojobalu. s kaší.

05.08.2012 18:11:49 | CCGREE

No je fakt, že co bydlíme na takříkajíc na vsi, tak jsem se už docela otrkala. Tady je pavouků tolik, že člověk musí buď otupit, nebo se odstěhovat.

05.08.2012 18:28:35 | Honey_star

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter