Vakcinace v Normandii

Anotace: (teď už se může polemizovat:)

Toto je fakt vylodění cizích jednotek na našem území.

Co se opravdu děje v těle při vakcinaci? Netřeba hovořit o mRNA vakcínách, to je průšvih jak svět. Obsahuje kdoví co a polyethylenglykol.

Vakcína, a je jedno proti jakému viru je, nemá v krvi co dělat. Vyrábí se většinou z kuřecích embryií spolu s antibiotiky. Ikdyž je výsledek značně zředěný, tělo na něj reaguje jako na jed, zmobilizuje všechnu energii a spouští detoxikaci.

Někdo to snáší v klidu, ale jiný dostane příznaky chřipky. V Normandii jako u Kresčaku. Jed alias vakcína se nesmí dostat přímo do žíly, nastala by silná otrava. Proto se vakcinuje do svalu, ze kterého se jed dostává do řečiště pozvolna.

Když se ale nedopatřením dostane do žíly, spustí se operace Pouštní bouře alias cytokinová bouře. Rychlá mobilizace vojáků. Tělo to nemusí přežít. Podobné mobilizace nastávají i při nasazení nevhodné léčby. Proto se doktoři vždycky ptají, co berete za léky.

Ve svalu onen jed většinou vytvoří lokální zánět. Nateče to, zarudne, svědí.

Někdo to proleží a musí počkat na dokončení detoxu. Chřipka z vakcinace je relativně běžná.

Když se taková chřipka přežije, je pak člověk tak vyčištěný, že se mu delší dobu další detox nespustí. Vedlejší dopady vakcinace jsou už tak neprokazatelné, že je lepší nebýt pokusným králíkem.

Zda-li chce někdo detox, jde to i jinou cestou, přirozenou. Buď to nechat, až to přijde nebo jsou na to různé byliny, ovoce apod., které navíc dodají vitamíny a živiny. Lze tělo uklidnit saunou či horkou koupelí. Tak mu řekneš, že je jestě léto a zvolníš tím přerod v zimní šelmu. Až se na podzim staneš odolnou/ným, změníš se v polární lišku. V ten čas, když zařadíš vyšší stupeň, a to otužování v chladné vodě, přeměníš se v ledního medvěda. Ovšem to taky musí probíhat pozvolna.

O údajných inaktivovaných virech ve vakcínách možná jindy a o výrobě virů, které se vyrábí stejně jak vakcíny proti nim, možná už nikdy. Kdyby ne virologů, nejsou ani viry. Virologie kdysi zkoumala účinky jedů. Každá prestižní práce dnešního virologa začíná seznamem desítek chemikálií, které použil, včetně antibiotik, a to se mu pak v mikroskopu dějí věci. Ty tkáňové kultury prožívají genocidu a jsou uvedeny do podmínek, které v živém organismu normálně nenastávají.