Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
A tak Publikoval(a): jitoush | Aforismus, citát, říkanka » Ze života
někdy je strašně dlouhá doba pro toho co hoří... :-)
V září se ... ... Publikoval(a): jitoush | Miniatura, hříčka » Příroda
slzíš s kůrou zjizvených podzimních ran, kdy křehkost se rozptýlí do ztracena
Něžně jsi Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
peříčko z polštáře padá na podlahu
pomalu se houpe v lehkosti
tak jako Tvá slova v něžné básni
pohladila
Něžně jsi Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
Heboučká jako peříčko přilétla ke mně Tvá báseň Jituško.Opravdu krásné verše.
Děkuji za ně...pohladily s Něhou Tobě vlastní.
V září se ... ... Publikoval(a): jitoush | Miniatura, hříčka » Příroda
když něco zaniká, jiné se rodí, ta rovnováha dává světu řád i smysl, kéž prostor mezi tím je naplněný krásou
Tiché listy 4 Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
V úpatí Ticha naslouchám kráse
Něžně jsi Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
když natřepeš něhu, prší Ti štěstí, krásná, milá Jitřenko, ta plnost se dotkla a rozezněla
Něžně jsi Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
přemýšlím
co napsat
nechci to pokazit
zanechalo to ve mně krásný pocit
;-)
Něžně jsi Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
Ano, místo pataku, já ho trochu rozněžnila, pataček :-)
Něžně jsi Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
Koukám zde jsem už byla. No však, něhy se nepřejí. Tak si dnes vzpomenu a pořádně ten polštář natřepu. Místo toho patačku. Nadýchaná a něžná, nepolámu peříčka, bo se nebudu moc vrtět a převalovat. Jen se do ní zabalím.
Něžně jsi Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
chmchmchmmmm, ňamiňami:) ta je taková křehká a hebká, tuze mi sedla Jotoushko* ...až do plna...
Něžně jsi Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
Tak..něžně JSI..Jitouško. :)
Moc pěkná JE
13.09.2022 08:28:00 | jenommariereagovat
Něžně jsi Publikoval(a): jitoush | Básně » Ze života
Jsi půvabná, Básničko.*
Však když ženu, milou. Vybdělé ráno mi odvede. Shrnu vůně něhy s prostěradel pod polštář. Až poté břicha duchen protřesu... ony skučí, šustí, reptají. A já minu umyvadlo (kohoutek upustil slzu) abych zbylé otisky něžných chvil, marnotratně nesmyl. Možná by se něhy stokou dostaly do řeky. A jednou boky lodí v moři pohladily. Však má hladná pleť, není velkorysá.
Dnes Bylinko, jakoby pohladilas doušky něhy mateřidoušky. Žádné trny, hrany slov* Pro mne něha hodně znamená. Bez ní žena, jako bez jména. Velké díky, pohladilas něhou verše. Vrním, tiším. Duše si žádá... ještě, ještě!*
