Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Když lákáš Publikoval(a): jenommarie | Básně » Láska
..tak tak-pohlcení hrou až dlaně jejich vzájemnými dotyky přízní vrou...ST*
Když lákáš Publikoval(a): jenommarie | Básně » Láska
V lásce upřímný a hraví. Na tom vztah se staví.
Když lákáš / k činům mě svádíš. Ústa nastavíš / k polibkům vábíš.
Ach, ty lásko v rozpacích...*
Když lákáš Publikoval(a): jenommarie | Básně » Láska
A moc pěkně. :-)
Když lákáš Publikoval(a): jenommarie | Básně » Láska
Pěkně rozehrané. :-)
Neboj se Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
jiný strach ani neexistuje... vždy je to jen něco nepoznaného uvnitř nás, co se tváří, jako by rozhodovalo o našich životech...v okamžiku, kdy tomu pohlédneš do tváře, zmizí...jen k tomu musí člověk sebrat odvahu
07.01.2023 13:55:33 | reagovat
Neboj se Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Maruško, kdo by to neviděl. Díky za ty, co potřebují slyšet.
07.01.2023 09:36:18 | reagovat
Neboj se Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
:)jak je strach, tak statečnost je v háji, a to se pak svítí ke hvězdám*
Neboj se Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Když se někdo na Zemi v druhém vzhlídne, tak šibalsky mrkne. Já tam tu hvězdu taky někde mám. Očima souhvězdí prosévám, z vikýře na ně pomrkávám a... nic. Jen ten měsíc z fajfky zlostně dýmá. A v tváři stříbra chlad a jde z něho zima. Tak si koupím hvězdnou navigaci. To by v tom byl čert, abych jim byl pro legraci.
Neboj se Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Děkuji Ti.
Jsem ozbrojen Tvou básni Majko.
Zároveň i pacifista...
(Výjimka potvrzuje pravidlo.)
Kráčím na vrchol hory.
Možná bez jištění ...
Zbraň je vybitá.
A navíc krapet krápe
Vlastně je úsměvné, že mi prší štěstí.
Ať se Ti daří.
06.01.2023 18:31:35 | Fialový metalreagovat
Neboj se Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
I pro mě ?
Doopravdy.
06.01.2023 18:25:46 | Fialový metalreagovat
Neboj se Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Ne, není... naděje umírá vskutku poslední, tedy prostě jen je a trvá a vše neúnosně,
často zcela beznadějně, protahuje, předstírajíc sebe sama coby reálný aspekt hry
(kterým ovšem bezpochyby je, jako vposledku cokoliv, bez ohledu na 'reálnost').
Odvaha je tedy nezbytně nutná až nakonec - k finálnímu odvržení celé této blamáže,
která ani není skutečnou blamáží, jen politováníhodnou obstrukcí.
06.01.2023 17:20:09 | reagovat
Neboj se Publikoval(a): jenommarie | Básně » Ze života
Všechna svá slova potřebuji,
jen tato ti mohu dát:
„Jdi za hvězdou.“
Děkuji... :)
06.01.2023 17:19:54 | reagovat