Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Takové normální ráno... Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Dvě varianty? Vlastně si není co vybrat, vždycky je to utrpení...
21.04.2025 09:11:29 | Pavel D. F.reagovat
Takové normální ráno... Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Pobavila jsem se
Nemoc je Mrcha… Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Děkuji moc
Nemoc je Mrcha… Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Děkuji za slova
Nemoc je Mrcha… Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Objimam a také klepáním přeji vše dobré
Nemoc je Mrcha… Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
S touto nemocí mám zkušenost.
Bývalý tchán dva záchvaty přežil, třetí už bohužel nedal.
Byl to hodný člověk. Měl rád děti a vážila jsem si ho.
Nemoc je Mrcha… Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Znám jednoho muže, kterému se mrtvice několikrát vrátila. Bohužel holduje pití, takže si za to asi může sám. Já mám zase deprese a úzkosti. Je dnes vůbec někdo, kdo netrpí žádnou nemocí? Těžko říct, snad... Pěkně napsáno, i kdyby to byla jen fikce, snad to bude aspoň malé pošťouchnutí ke zdravějšímu způsobu života. A pokud to tak docela fikce není, přeji Vám, aby se to už nikdy neopakovalo.
20.04.2025 09:56:16 | Pavel D. F.reagovat
Nemoc je Mrcha… Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Ano v rodině jsme také zažili nevyléčitelnou nemoc.
Nemoc je Mrcha… Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Moc hezky-vtipně o krizi napsáno - s výborným - trefným - koncem příběhu ze života :-)
Ano, také mám osobní zkušenosti s vážnými nemocemi - i s nevyléčitelnými...
Drž se!
Přeji krásné svátky :-)
(Ne)rady začínajícím spisovatelům. Publikoval(a): n.kdo | Úvahy » Humor
Bavilo mne, těšilo mne:-))))*
Náskok do světa psavců byl jedním z nej... rozhodnutí, které jsem ve svém životě udělala:-)))*
19.04.2025 21:49:32 | cappuccinogirlreagovat
A Bůh ho opustil Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Četla jsem jedním dechem.
A Bůh ho opustil Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
vzpomněl jsem si na vojnu, první měsíc přijímače...zaťal jsem pěsti, automatický reflex...asi půl roku po návratu do civilu jsem potkal jednoho z mazáků, jednoho z těch sviní, co si uměl šikanu užít. Já byl v plné síle a on už rok a půl v civilu, takže změkl. Dělal pingla v hospodě, kam jsme chodili každý pátek na pivo. Když mě zahlídl, bylo na něm vidět, že má strach. Nakonec jsem mu nic neudělal, bál se tak moc, že už nebylo vůbec potřeba na něj sahat. Když jsem tam přišel za týden, už tam nepracoval. Vzal jsem si z toho poučení. Každá svině je nakonec jenom člověk, se strachem a obavami.
Viděl jsem Einsteina, pánové Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
co je ňákejch 60 litrů za výlet strojem času - chmmm - jsem na jeho straně :DD
Už se to nikdy nestane tatínku, přísahám! Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ostatní
Opět silnej příběh.
18.04.2025 12:40:00 | cappuccinogirlreagovat
Viděl jsem Einsteina, pánové Publikoval(a): n.kdo | Povídky » Ze života
Pěkná vtipná povídka. Kdo ví, co ten Macek vlastně viděl. Osobně uznávám jen jednoho macka - a tím je můj kocour Míša ;-)
18.04.2025 09:34:26 | Pavel D. F.reagovat
