Návštěvnost
Komentáře přijaté
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
rozbal si mě Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
Hurá, říkám si, konečně mi někdo připomněl, že se blíží vánoce. Abys rozuměl Petře, jsem v období, kdy kvůli rekonstrukci bydleni jsem už téměř mimo čas a prostor. A hlavně, že jsem ženou! a nikoliv muž stavebník alias mama-tata v jednom. Že se blíží můj čas, čas adventu, který je mi blahodárný více než samotné Vánoce. Jeho kouzlo bych mými pocity zde psala do rána. Jeho přidaná hodnota dárku je z tvého textu pro mě naprosto vynikajici soulad, jak spolu muž a žena prožívají tento čas. Protože z mého niterného vnímání jsem takový dárek nikdy pod stromečkem nenašla.
Skvěle napsaná náladovka!
R. Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
Jak útržek, ze zabludiště Prokopova města ER a Kainarovo melodramatického textu.
No
na konci rutina...
rozbal si mě Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
...konečně jedna, co má v dárcích jasno...;-) a mě to ženy nevěří, že jsem pěknej dáreček...;-D
rozbal si mě Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
Tak to je hravej dárek s přidanou hodnotou. Rozbalíš si, určitě potěší a nezklame. Tedy, když se dobře přečteš jeho návodu života, jak s ním zacházet a dobře udržovat*
rozbal si mě Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
To je super krásné
vystříhat se stresu Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
Proto se má chodit preventivně na kontroly. A teď si představ, kdybys byl brouk a ona stonožka... no k zbláznění.
přijď za mnou Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
No tedy. Podle fyziologie šimrání předchází tlaku. No co si budeme povídat Petře, poté jak u papiňáku, musí zafungovat už jen pojistný ventil. Pěkně napsaný a s chutí jsem početl. Ale už jsem si z kraje myslel...
Jednou mi brácha vyprávěl, že se seznámil v Pražském hypermarketu s nějakou profesorkou matematiky Jutou. Byla pohledná a při úsměvu krčila půvabně nosík. Pozval jí na Karlovo náměstí do lepší restaurace, na pátou hodinu odpoledne. Když na smluvené místo dorazil, tak ona už seděla u stolku a popíjela koňak. Profesorka navedla rozhovor o matematických veličinách, mocninách, zlomcích a světelných rocích. Nakonec mu zadala nějaké matematický kvíz. Bratrovi z toho šla hlava kolem a ji už samotnou viděl, jako velkou množinu. Nakonec si odskočila upravit na toaletu. Po drahné chvíli se chaoticky dovtípil, že Juta se asi vypařila, či co? Zvednul se, že se po ni porozhlédne. Pojednou přiběhl číšník v domění, že odchází a ptal se ho, zda bude platit. Předložil mu účet na šestnáct set osmdesát korun. Že jeho paní mu řekla, že on - manžel, to zaplatí.
Jsem se ho ptal, jestli tedy zaplatil. "No co mě asi zbejvalo? Ale vytáhl jsem z číšníka, že přede mnou tu už seděla postupně s dvouma pánama. Že už přišla kolem jedenácté. Zakolísal mu hlas a zaúpěl, že ten nekonečný rozhovor o matematice i kvíz, mu nakonec došel a mu to pěkně zpočítala :-)
V životě už ji nepotkal a dost možná, že měnila svoji vizáš a identitu.
No a tak mě při čtení hned zprvu napadlo, že jsi jí potkal taky. Ale to jistě účet nebyl, že ne? A kdyby náhodou ano, tak brácha už je sice v pánu. Ale já bych mu to příští týden na dušičky u hrobu vyzvonil. Jistě by měl z toho v nebeské vinárně velkou radost. Snad Petře pochopíš, že není nad to, být nakonec nanapalenej sám.
rok jedna Publikoval(a): piťura | Básně » Ostatní
Brácho
Máš tam toho mnoho na karibské hladině
A prsa ženy
No tak
to bylo, je a dlouho bude “velký téma!”
Jdu si cvaknout abych důSTojně završil pětidenní nicneděl
Fatboy Marty
Srdcervoucí drsný sever u PL