dál

Dál mluvit nechci

k čemu jsou tu slova

řekl a skočil

hlavou proti proudu

jak cihla padl

cihla oranžová

až na dno očí

nevědomých bloudů

a stále tichý

kreslil světlem čáry

které ti němí

sbírali jak céčka

dusil se smíchy

prorůstal ty spáry

ve kterých vždycky

zlo zlé časy přečká