ode dna zvedlý duše kal
proč já to nikdy nevnímal
co tíží mysli zteřelé
a radši chlastal vesele
pravidel mříže procházel
a vyhýbal se vírům zel
kde ruce kroutí pravopych
to raději snad chcípl bych
než slepě křídy lámat v kříž
nepochopíš, co nezkusíš
tak to tu chodí, věř mi, znám
sám na té cestě lehávám