psal
jako když sral
slova jak hovna
z úst mu tekla
myšlenka pokaždé se smekla
a utekla mu někam stranou
to jeho duši rozesranou
poleptanou dotykem Pekla
pro smích dal světu
ten, kdo soudil
aby už víckrát nezabloudil
a vypadl vždy zadní branou