'Devět'

Dnes jsem se vydal směrem k městu a centru křižovatek.
Tam potkal jsem 'stíny existencí' co vyvolaly v mém nitru zmatek.

Na pohled první bys pomocnou ruku, ni prst nepodal.
Na pohled druhý bys podal karmě odvolání.
Pohledu třetího není již za potřebí,
Náš pohled vždy smeřuje tam, kde stín není.

Pohledem čtvrtým chtěl bys stát se katem...
Však introspektivou osudů zdáš se být zmaten.
Pohledem šestým se žalobce obhájcem stává
v tajemné sedmé hře v kole Osudu sázky dává.

Osmé otočení a Kolo ukáže k z koho!
Kdesi v předenu role ztratilo se číslo páté.
Ne, není to chyba. Nikomu z nás není nic svaté.
Devátky hříchu zplatíme v osobním očistci, bolesti duše a tichu.

Hola hola! Po desáté hře točí se znova!
Výzvy opravit inkarnaci, či navždy skončit v uroborické recyklaci.