Rozbředlým sněhem ulice kráčet v cylindru

Anotace: ...

Muž, co se denně opíjí v baru.
Koutkem oka si všímá v TV, že je válka.
Na stěně se pohybuje stín ocelových pout.
Barmanka má od nich klíč.
Ručička falešného kompasu se roztáčí jak ruleta.
„Potíž světa je, že dneska chtějí všichni dělat všechno a nikdo nic neumí,“ řekl-
Podíval se jí do výstřihu a šel se vychcat-

Velký třesk?
Prostě muselo něco prásknout.
Nedokážeme žít bez počátků konců.
Bez ohledu na to, že vesmír takhle nejspíš nefunguje.
Kdybychom se ptali o trochu méně, tak bychom se dozvěděli více.

Celou noc jsem běhal po lese a snažil se hasit ohně.
Jedl jsem lesní jahody a dvakrát spadl do studánky.
Nakonec mě objala víla, která byla cítit jakoby vařila guláš.
Taky se tam objevil Večerníček, kterému hořela papírová čepice.
Začalo pršet.
Vzbudilo mě to.

PS.
Jaké je to někomu dát život?
Jaké to je někomu vzít život?
Obojí končí smrtí.
A teď babo raď!