Kocour s myší se pořád vzájemně zabíjejí
Kocour s myší se pořád vzájemně zabíjejí
Anotace: ...
Měla vlasy červené od upírů.
Rozběhla se na kladině a spadla do čerstvého jehličí.
Bejt mladší, tak bych se zamiloval.
Koupil jsem ji cukrovou vatu, abych mohl být u toho, když ona bude.
A ještě psa, abych si užil toho mazlení, jak voyer z babiččina kapsáře.
„To je Tyrl,“ řekl jsem, „ale můžeš mu říkat jak chceš.“
Chtěla mi nějak poděkovat a tak mi vyprala trenýrky.
Viděl jsem ženy v průsvitných krinolínách jak plují vzduchem.
Strach z přemíry vášní, co nejdou ukočírovat.
Modlitba v mrtvém jazyce.
I tak došlo ke zmatení jazyků.
Od toho máme psychiatry.
Aby nás usadili na klidnou pohovku a my nemuseli nikam chodit.
V kterém levelu se nacházím?
Odjela vlakem a tak jsem si užil i nádražního loučení.
Já zůstal.
Do války se vypravila ona.
Na rozloučenou si odstřihla podvazek.
„Na,“ řekla.
A nic víc.
PS.
Slavík za humny?
To by mohl být jedině Karel.
Komentáře (12)
Komentujících (8)
Doporučit
Tiskbudu mu říkat sultán...
14.03.2024 08:32:33 | enigman
Říkala bych mu Rytl a anebo Karl von Banhof :-)
13.03.2024 08:12:59 | básněnka
možnosti jsou neomezené
15.03.2024 10:35:52 | jort1
:))
Dobrý
12.03.2024 15:33:03 | Iness
Už to, že měla vlasy, je super bilance, po nájezdu upírů... Jorte jseš borec... tady je to nosný od prvního do posledního, kdybych tohle měla komentovat, zavařím si...klávesnici:-):-):-)*
12.03.2024 14:40:16 | cappuccinogirl
raději dej zavářku do polévky :)
15.03.2024 10:35:27 | jort1
Nikam nejdu. Sedím na pohovce. Kocour právě odjel. Myši budou mít pré. Vypadá to na pořádnou dámskou jízdu. Promiň, už musím, kdosi zvoní, to bude Karel.
12.03.2024 14:33:20 | Vivien
je u tebe živo :)
15.03.2024 10:34:42 | jort1
Zeptám se na beránčí kožešině ...
V úterý po obědě;-))
***
Vůně se line ...
***
Z plavov.lásky
***
(Oprava ...
Byla asi
Změnila vlasy
U lazebnice.)
12.03.2024 13:16:21 | Fialový metal
po obědě je dobře
15.03.2024 10:34:16 | jort1
:-) jééé...tak krásně jsem si početla:-) Jortí, Ty jsi prostě...no však víš:-) Mimochodem u psychiatra sedím na židli. Pěkně tvrdé. A je mezi námi stůl. Proč, to nechápu. Já bych chtěla, aby mezi námi nebyla žádná překážka. Aby myšlenky mohly plynout bez odporu. Pokaždé mne ta návštěva rozčílí. Protože on nechápe, co mu jasně vysvětluju.A on to ví. Že se rozčílím. Možná to dělá záměrně, nevím...jediné co pochopil bylo, že chlapa když někde píchne, tak hned volá rychlou. A prý to je úděsné. Možná bych chtěla být chlap. Protože bych na tu bolest nebyla sama...ale co. Zase mám prsa:-) a v šatech jsou docela hezká, no...děkuji Ti:-)
12.03.2024 13:10:12 | Anděl
je tam posedávám v křesílku...:)
15.03.2024 10:33:49 | jort1