Anotace: ...
Dřepět v přesýpacích hodinách, když se ti na hlavu řine písek.
Je to romantické?
I kat může být romantický.
Sakra ty lidi, co se tváří pořád tak pyšně.
Nebolí je z toho ksicht?
Co jednou přijde na světlo boží už není možné vzít zpátky.
V člověku byl vždy pocit o nadřazenosti.
„Věříš v konečnost vesmíru?“
„Co se tím mění?“
„Nic.“
Jen je to trochu víc složité.
Jako když děcko nemůže dosáhnout do poštovní schránky, když potřebuje odeslat dopis Ježíškovi, protože něco moc potřebuje.
První trauma je na cestě.
I vrah má svoje fanoušky.
I kanibal.
PS.
Proč jste pode mnou zapálili pohovku?
Tak krásně jsem si hověl.