Anotace: ...
Klarinet vyhrával nad jeho hrobem.
Vdova to nevnímá.
Ztráta je divná, i když s ní počítáte.
Přitom je to ta nejpřirozenější věc.
„On se vám toho bez toho navyváděl.“
I Tak měla chuť vzít sekeru a roztřískat tu rakev.
Jen nevěděla proč.
Ráda by se projela na koni.
Vyzvednout ze zastavárny vše, co tam založil.
Pro med z vosích žihadel.
Někdo u stropu se smál, ale stejně tak se mohl válet po podlaze.
Všechna ta vážnost pohřebního spolku vzala za své.
Jak se zachovat v takovém momentu, kdy se lidé cítí přistiženi?
Slézt z toho stromu důstojně není zase tak snadné.
Z kapsy se začínají sypat drobné mince a na jazyku trne zmrzlina.
Dá se píchnout, když přejedeš na kole ježka?
PS.
„Ty jsi tak zodpovědná.“
Myslím, že tohle slyšet nechtěla, ale co jiného říci smrti?