Anotace: ...
Smím si přisednout na vaší lavičku?
Nebudete se chtít zastřelit?
Kde že, pakliže bych vystřelil, tak jedině na vás.
To beru.
Zní to nesmyslně a o to jde.
Některým mladým lidem rozumím a některým vůbec, ale to se mi stávalo i tehdy, když jsem byl sám mladý, takže v tom není zas tak velký rozdíl.
Kolem šel stařec, co si šeptal, jak už je vyšeptanej.
Nedůvěra byla ukryta v důvěře.
Červený kříž vydal další sadu známek.
Jeho zástupci se zajeli podívat do koncentračního tábora.
„Je to v pořádku,“ říkají po dobrém obědě.
I nemoc přináší život do života.
V hospodě se perou policajti.
Zavolají další policajty.
Pere se pak víc policajtů.
To je hned.
Čas nezastavíš, když v něm žiješ.
PS.
Koho by pes nevyhnal ven?