V krbu šeptá oheň, jazýčky plamenem
jsou vzpomínky, co nechtějí zhasnout.
Tlumené rudé světlo svým ramenem
obepíná místnost jako měkký šál,
a tvoří stíny sivé na stěně kamenné
– ne temné, ale snové,
jako by každá jejich proměna
vyprávěla jiný příběh.