Mám jen jednu botu

"Chceš abych ti četla z dlaně?" ptá se mě, ale já vrtím hlavou.
"Já bych raději, abys mě drbala ve vlasech, jestli ti to nevadí."
"Ty nechceš znát svoji budoucnost?"
"K čemu by mě to bylo?"
"Mohl by jsi se připravit."
"Pochybuji."

Sledovali jsme vrtulník, co každou chvíli vzlétával z vesnického letiště a vrtěl se ve vzduchu, aby zase usedl na zemi.
„Někdo si koupil hračku.“
„Anebo se nemůže rozhodnout.“
„Je v tom rozdíl?“
„Sofie by jsi se nezeptal.“
„Tak podrbeš mi v těch vlasech?“

Touha po rozkoši je v našich genech.
Jako neminout zrcadlo bez pohledu do něj.
Třeba konečně budete vypadat k světu.
Všechna zrcadla nemůžou být přece tak záludná.
Zašel jsem si na zahradu pro květiny na svůj hrob.
Nikdo jinej to neudělá.

PS.
Všechno co píšu je tichá sranda.