Anotace: ...
Ta prázdná vteřina.
Ten okamžik kdy sedím v rozvitém květu leknínu.
Hlavou mi prolétají abstraktní obrazy nečekaných setkání.
Vždy se najde nějaký pomatenec, co bude chtít vytvořit Golema.
Co jde močit, aniž by si rozepnul poklopec.
Karkulka jen přidřepne do borůvčí.
Pozoruje ji vlk.
Stává se, že andělům sepnou křídla kolíčkem na prádlo.
To jsou ty naše emoce.
Neumíme je používat.
Ovšem víme, jak by je měli používat druzí.
„Ta moje ženská mě tak sere.“
„Moje mě taky nenávidí.“
Jsme tady všichni pod drobnohledem se svázanými tkaničkami u bot.
Vysypte kapsy a pořád nebudu vědět kdo jste!
Nemáme čas, říkají lidé.
A je to pravda.
Člověk skutečně nemá čas.
Je to jen půjčka s vysokým úrokem.
PS.
Jistěže chápu proč letí papírový drak.
To mají na starosti andělé.
Je také také povznášať sa nad vecami, ktoré nie sú naše, to sa to mentálne levituje. Aj veľký Tresk mal naponáhlo, keď z peňazí spravil Veľký stres. Zato Boh si dal načas, tvoril svet šesť dní a siedmy odpočíval, zrovna mu to vyšlo na nedeľu.
24.08.2025 07:06:38 | LV
jee... zrovna jsem byla v borůvčí u Karlovy STudánky... ***:-))***
24.08.2025 05:00:22 | Iva Husárková
a dopadlo to dobře... :)
24.08.2025 08:22:15 | jort1
bylo mi jasné, že to chce širší rozkročení v rámci udržení rovnováhy a chce to ještě trochu tréninku... :D ***
24.08.2025 08:41:19 | Iva Husárková
Skvělej textík miniprozaickýho borce:-)
...jen špitnu, že já bych si raděj uplácala Hercula:-))) Jak moc je to pomatený???:-)))*
23.08.2025 20:41:27 | cappuccinogirl
Skvělý. Opět.
Geniální je na konci druhýho odstavce ta přímá řeč o ženských a hláška o čase. A taky PS. A taky obrázek...
23.08.2025 12:01:47 | Koala