Obdivovat pavučinu na zarostlé louce

Telátko ještě neví, co ho čeká.
Člověk se mylně domnívá, že to ví.
Tak jako závislý člověk používá obvyklou větu:
Mám to pod kontrolou!
Toaletním papírem leštíme průzor pro svojí duši.

Kapela hraje smutek pro prachy.
Jde z nich i trochu strach, jak z kostelních vrat.
I básníci utekli do sklepa.
I když jen vinného.
Nemáme tušení o tom, co je opravdové hrdinství.

Používám malý polštářek namísto plyšového medvěda.
Kamarád mi vyprávěl, že po něm vnučka chtěla, aby s nimi přespal venku u nich v sadu.
On jí řekl, že mu ale musí půjčit medvěda, aby se nebál.
Přeci jen nad hlavou mít celý ten vesmír.
„Mě leze ten vesmír někdy na nervy, jak je velikej,“ říká
Takže když přišel do sadu, tak tam měl připravený spací pytel a na něm položeného medvěda.

PS.
Co se asi stane s muzikou v černé díře?