Ve stavu beztíže

Jsem bastard?
Moji předci mě nikdy moc nezajímali.
Co když byl někdo z nich vrah?
Já myslím, že bych si na to klidně mohl vsadit.
V každém rodu se nějakej najde.
Když jsem o tom řekl sousedovi, tak si nalil na led rum a řekl: „Já myslel, že si budeme povídat něco veselýho.“

Vyprávěl, jak se tři dni smáli na svatbě jednoho kamaráda.
Novomanželka chtěla, aby s ní šel ženich nahoru do pokoje.
On se vrtěl a moc se mu nechtělo.
„Ona ta jeho žena je tak trochu selka, ale má ho ráda a je moc slušná,“ vykládal soused. „Tak jsem se jí zeptal, co budou nahoře dělat a ona mi zcela na plnej plyn řekla: PRCAT! Všem to vyrazilo dech ale v ten okamžik to zaznělo jako pravda boží.“
„Na hloupou otázku,“ řekl jsem a soused se rozzářil a řekl: „Přesně.“

„Byla tam jedna mladinká holka, které mi bylo líto, protože byla krapet mentálně vedle a když jí synek řekl: Dáme panáčka! Tak ona mu řekla: To já nemůžu. Já jsem trochu postižená.“
Soused se na chvíli zavěsil do vzpomínky jako do hrazdy, aby vzápětí udělal veletoč a dál vykládal, jak tam měli kartony kubánského rumu, ale stejně to nestačilo.
„Jídla zbylo dost, ale druhej den už jsme jeli pro další rum, aby bylo co pít. Ale to není chlast. To je euforie, kterou máme když se potkáme s kamarády.“

PS.
Motat se kanálem se svíčkou.
Mohla to být tajemná chodba s pokladem.
Co s pokladem?