Housle se promění zpátky ve stromy

Holka ze stánku na náměstí se se mnou chtěla milovat.
Měl jsem vítr z jejího otce, který by se mohl vrátit a něco ošklivýho mi udělat.
Ona byla ochotna to risknout.
„Každej mesiáš musí dojít ke stejnýmu závěru. Stálo to vůbec za to?“
„Kašli na mesiáše!“ Smála se dívka a nadšeně mi začala poskakovat na klíně, kam se umně usadila.
Fakt se zeptal ten chlápek, co oddával Hitlera s Evou Braunovou, zda-li je árijec?

Ono takový namlouvání není škodlivý.
Stejně jako když si namlouváme, že tu nikdy nikdo nebyl z jiné části vesmíru.
Proč se zbytečně plašit?
Všechno je možné, když tady můžeme být my.
K sousedovi se lísala kočka, tak ji opatrně nabral na nárt nohy a přehodil ji přes celou ulici, aniž by to nějak komentoval.
No a ta kočka se vrátila k jeho noze a předla.
„Vidíš?!“ řekl. „Pozná dobrýho člověka.“

Kluk ze sousedství má novou vzduchovku a hledá cíl.
Ve skleněných koulích na zahradě se odráží přeludy bezprostřednosti.
Trefa!
Majitel koulí se dívá na strop a přemýšlí o tom, co by se stalo kdyby žil v Americe.
Kdyby žil v Americe a měl pistoli.

PS.
Žít věčně?
Odkdy jsme se začali zabývat tímto nesmyslem?