když kvete střemcha

Vyzpovídala se u okapové roury za deště.
Tehdy, jak tolik pršelo.
Všechno to spláchl déšť do kanálu.
S tím už si poradí potkani, jestli se neutopili.
Obkreslujeme sami sebe přes tenkou membránu času.

Obdivuji stromy.
Tu jejich dřevitost světového názoru, kdy nepotřebují kapsy, aby byli schopni existence.
„Jste na řadě!“ zařval někdo z různých stran.
„Kurva, to je kvadrofonie.“

„Já se chci milovat jako coura,“ řekla.
Něco takového se nedalo odmítnout.
Fakt to byla coura.
Zůstaly po ní stopy na televizní obrazovce.

PS.
V TV vykládala jeptiška, že byly vybrány, aby žily v ústraní.
Kdopak je to vybírá?