Kdybych hrál na klavír, ladil bych struny našeho vztahu,
venku v ulici kde bydlíš, vzpomínám na to, jak jsme si nelhali,
anděl vyletěl ze sekretáře, kroutí se, jakoby tancoval,
rád dostávám pohlednice od lidí, které neznám,
zavřeli náplavku, kino, i divadlo, už mě nemiluje,mě napadlo,
rozházené kopretiny plují potokem, jsi klínem v mé hlavě,
zůstávám svázaný životem,
zapomněl jsem na to, jak upřímný byl tvůj pohled
a kam až ses dívala, utíkám se schovat před světem.