v zátiší biografu

v zátiší biografu

nahlížíš přes mé rameno

skrze mé probodené srdce

špehýrkou po hlavičce od špendlíku

promítáš mne na bílé plátno

 

bez podoby

Autor zdenka, 13.10.2025
Přečteno 62x
Tipy 19
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Víš, co mi to připomnělo? Kdysi jsem si načítala Vladimíru Ćerepkovou, holka z děcáku. A měla problém s mne a mě. Napsala malou báseňku, zůstala mi v hlavě.
Do svého dětství
do svých her
a květin horských
i mě (mne) jsi přivedl
do jezer černých
(abych v nich umřela)
abys mě (mne) utopil

14.10.2025 20:26:59 | Philogyny1

líbí

bez titulní role...

14.10.2025 09:20:07 | jort1

líbí

nahlížím nahlížím, ale měla by na sebe vzít nějakou podobu,
nebo v tom bijáku si budu myslet, že jsem s duchem...
ale jinak pěkné kino s úsměvem, jen si teda nesednout na špendlík*

13.10.2025 21:49:03 | J's ..

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.4 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel