Anotace: …
nahlížíš přes mé rameno
skrze mé probodené srdce
špehýrkou po hlavičce od špendlíku
promítáš mne na bílé plátno
mě
bez podoby
14.10.2025 20:26:59 Philogyny1
Víš, co mi to připomnělo? Kdysi jsem si načítala Vladimíru Ćerepkovou, holka z děcáku. A měla problém s mne a mě. Napsala malou báseňku, zůstala mi v hlavě.
Do svého dětství
do svých her
a květin horských
i mě (mne) jsi přivedl
do jezer černých
(abych v nich umřela)
abys mě (mne) utopil
13.10.2025 21:49:03 J's ..
nahlížím nahlížím, ale měla by na sebe vzít nějakou podobu,
nebo v tom bijáku si budu myslet, že jsem s duchem...
ale jinak pěkné kino s úsměvem, jen si teda nesednout na špendlík*