Zpověď

Anotace: Skutečný příběh jednoho člověka

Vlak drncá horskou dráhou,motorák funí a chvěje se jak v poslední křeči.Muž pozoruje míhající se okolní krajinu za oknem ,,Jen vydrž, ještě jeden oblouk,přejezd a pojedeš s kopečka" letí mu hlavou. Kolikrát už tudy jel stokrát? tisíkrát? je to už spoustu let a přeci poznává každý záhyb tratě jakoby se nic nezměnilo,jen roky přibyly.Něco ho sem táhne má tady kořeny, narodil se tu a prožil dětství a část svého života.....jak je to již dávno.Konečně se budova nádraží vyloupla za záhybem trati a muž přistupuje ke dveřím,vzrušený a nedočkavý zároveň.,,Tak stůj!!"Brzdy zaskřípají dveře se otevřou a dovnitř vpadne studený vzduch smíšený s vůní lesa. Píšťala zahvízdá ,motor zabral a člověk osaměl na pešunku a nevěří svým očím. Vymlácená okna jsou jak černé žalující oči,dveře držící na jednom pantu se pohupují v průvanu a děsně vržou.Obraz zkázy s vybledlým napisem na zdi.Myslí letí obrázky jak ve filmu, čerstvě natřené nádraží a pan výpravčí Klíma s plácačkou se pohupuje na kramflecích naleštěných perek.Za věčně smrdutými záchůdky stojícími opodál se mu pošklebují malí kluci.Klíma má na své parádní uniformě zelenej pruh od natřenýho zábradlí a neví o tom.Film zmizel ,muž jde pomalu silnicí dolů do vsi okolo Trioly, první domky svítí novotou ,, Jó tady se natáčel film Dny zrady ale kdo si to už pamatuje,snad jen několik starousedlíků. Byla to sláva a událost,všude kamery kompars v německých uniformách stará auta a několik známích herců.Potkává lidi,jejich oči jsou cizí...nikoho nepoznává.

Tam je on, dům kde se narodil,bydleli v přízemí a přes chodbu bydlel pan Fojft bývalí námořník a světoběžník.Říkal jsem mu pan světýlko,měl obrovskou sbírku lampiček z celého světa...figuríny lidí zvířat globusy a různá hejbátka. Když to všechno rosvítil bylo u něj jako v pohádce on seděl u malích kamínek ,přikládal voňavé dřevo do plamenů a vyprávěl svúj život. Ze dveří vychází vietnamská rodina........muž se otočí a jde pryč. V duchu se opět rozeběhne film.Otec milující,....napitej běsnící....,teď je nalitej snad pořád,on vysokoškolák letec musí dělat pomocnou práci.Po jedné z hlídek rakouských hranic přistáli na letišti a přímo z letadel je odvezli a vrátili se až po čtyřech letech z jáchymovských dolú a tak zapíjí svoji bolest a sebelítost posilněnou rumem.Jednou zmizí a už se nevrátí.......konečně klid.Vidí svého nového otčíma,doma nadávající na komouše a při tom v práci funkcionář straník a jmenovaný soudce z lidu........Hnus.On rebelující s dlouhými vlasy v rozdrbaných džínách s nášivkami.Věčně v lihu nevynechající snad jedinej koncert těch správných kapel.Člen ohnivejch křížů a na mašinách s esenbákama věčně za zadkem.Úlet o kus dál ho přenáší životem,kriminál a všechno co mělo cenu padá do víru o pežití.Kradl chlastal a na konec přepadení hotelu Modrá Hvězda.Ti mladíci křičeli ,,táhněte do reichu,tak jsme jim ten ,,reich" ukázali v plné parádě výkřiky bolesti a spousta ran,neměli to říkat a vztek posilněný alkoholem se vybil.Soud a trest,přijal ho jako nutnost ,odstrašující příklad v době socialismu ,,hajzl ať si to užije" četl v očích prokurátora.

Tvrdá zkušenost a pak jednou hlášení v táborovém rozhlase,,odsouzený 17487 ať se okamžitě dostaví k náčelníku výchovy.Spoluvězni se ušklíbli ,,co jsi zase zvoral Krabe" krčím rameny a jdu.Náčelník a v koutě stojící civil s pronikavíma očima.Co by jste řekl kdybychom vám prominuli zbytek trestu? ale nebude to zadarmo! ,,Z vašich papírů " přebírá slovo civil ,,je vidět že jste se s ničím nemazlil ale to je vedlejší máme pro vás návrh".,,Kdo?" ptám se.,,To je sice pro vás bezpředmětné ale myslete si že naše společnost vám dává šanci,ovšem pokud jí přijmete nikdy a nikomu nesmíte tuto informaci říci jinak se odsud nikdy nedostanete,je vám to jasné?!Výcvik při kterém plival krev lapajíce po dechu z vyhulenejch cigaret,myslel že to nemůže přežít ale vydržel.Cvičení v Sovětském svazu kdesi na poušti,přes den nesnesitelné horko v noci mráz až praštělo....paradox jedné země i té doby...film popojel. Afganistan.......
Bojové nasazení po boku sovětských ,specnas, strachy si snad i cvrnknul,nebo je to snad pot?....chce se mu zvracet.Oceloví hoši ale kamarádi na život a smrt,oheň a křik lidí........raději nemyslet.....hrůza.Přísaha mlčenlivosti ale komu?? režimu? lidem?Nikdo z nich už tady není,jen pachuť bezmoci který svírá vnitřnosti a lepí se na patro jak odér nekvalitní kořalky, strach který znehybňuje.Bůh bude soudcem!!! Ogoň malčik ogoň!!! duní hlavou a on tiskne páku plamenometu............. nelidský řev, hořící lidé a pak ticho..........takhle nějak asi vypadá peklo a on se stal jeho součástí.Bude mu někdy odpuštěno? ne! sám sobě nemůže odpustit ale je už tak pozdě !!muž se probudí na lavičce nádraží,sedí a ani neví jak tam došel.

Vole nemáš oheň?? si snad hluchej dědku??! nad ním stojí dva mládenci tak sedmnáct let....taková ta dnešní mládež.,,No co čumíš kreténe!!!!"
Muž se vymrští a prvnímu napálí na solar,ten hekne vyvalí oči jde k zemi lapajíce po dechu....druhého chytne pod krkem a palcem tlačí na ohryzek, otevřenou dlaní druhé ruky udeří do mladíkova čela , ten ztrácí orientaci padá na záda a naráží hlavou o zem až to zaduní.
,,Chceš taky připálit?! Ne?! Tak táhní!!! řve muž. Mladíci klopítají pryč. Přijel motorák,pryč ,jen pryč odsud! muž naskakuje do vlaku a usedá na opačnou stranu.,,Jste v pořádku?? nad ním se sklání mladá průvodčí a pozoruje jeho zmatek,v myšlenkách šlehá plamen.......Ogoň malčik,,já už nechci! slyší sám sebe.,,To bude dobrý"řekne průvodčí a usedá naproti,jsou sami dva.,,Sem jezdí málo lidí, spíše odsud utíkají...jste zdejší??
,,Už ne, vydechne muž ,,ale bylo tu kdysi hezky".Zapředou hovor dvou lidí,muž se začíná usmívat ,,Jo není tak zle dokud budou taková sluníčka jako tahle cácorka".Je mu fajn jede domů,už ví že doma je tam kde žiješ rád, je vůbec takové místo i pro něj?.A stín minulosti jede s ním,stín který nejde smazat ,překročit, bude tu až do jeho smrti.....stín plamenů a pach spáleného masa,stín bolesti a strachu.....jeho stín.

Kdyby se dalo vymazat špatné svědomí a vzpomínky,tak stojím v té nekonečné řadě lidí na výmaz. mobo

Skutečný příběh jednoho života a jednoho člověka původem z horské vesnice v krušných horách.