I kdybych milionkrát řekl ta dvě slova,
vždy budu jen přítelem Tvým.
Opakuje se to, zas, pořád, znova
Léta běží nic s tím nezměním
Že je to stále stejné,
věříme a věřit si stále budem
Jen sen ten společný
u Tebe těžko hledat budem.
Pozpátku skočit z letadla
Nad hlavou vrchlík padáku
Zavřít oči řvát nebo snít
Hlavu zabořit při tom do mraků.
a pak že sny s léty ztrácí na síle
žel člověk se mění ale sny ne
co vážně bylo myšleno
vážné prostě zůstane
16.10.2024 23:18:30 cappuccinogirl
Někdy je možná změna...no někdy život opravdu víc nedovolí, bohužel...
Tolik tomuhle rozumím, tolik se mi chce řvát, nesklánět hlavu, tolikrát ji však i přesto mlčky skloním...
Oslovující dílko*