Můžeme něco vědět s jistotou?

Můžeme něco vědět s jistotou?

 

 

Slovo.
Je jakýmsi atomem poznání, ať již se jedná o letmý poryv zvuku či shluk značek. Kde však slova hledat? Snad v mysli? Tak trochu ano, to když se díváme vnitřním zrakem, vidíme ilustrované řečové obraty, přestože mysl sama o sobě žádný slovník nevlastní! Možná proto je kolikrát tak těžké domluvit se i jen ve dvou lidech mezi sebou. Vše odvisí od stupně poznání, ochoty vnímat druhého, míry tolerance.

Můžeme něco vědět s jistotou?
Existuje běžný pojem jistoty. Například, když se kdykoli vracím domů, odemykám dveře, tak ani na malou chvíli nezapochybuji, mám jistotu, že uvnitř najdu vše, jak má být a je; stolek se židlí na svém místě, i věcné drobnosti, patřící ke mně a pro moji potřebu. Toto je běžný pojem jistoty, s kterým si v běžném životě vystačíme.


Jistota vnitřního světa, žít uvnitř mysli.
To je již obtížnější pojem. Mysl je to, co nám dovoluje uchopovat a vnímat svět ve smyslu chápat. Mysl je podobným orgánem jako je lidská ruka, když bere předmět do dlaní a opracovává jej. Mysl také pracuje, zkoumá a tvoří, umí i bořit. Vnitřní svět v mysli je tedy jakousi stavbou, strukturou budovanou z vjemů skutečného světa. Bez vnitřních obrazů nebyli bychom ničím víc než v trávě ležícím kamenem nebo osamocenou lasturou v písku na pobřeží pradávného moře.

 

Existuje vůbec nějaký vnější svět?
Ptát se, jestli existuje vnější svět, to zřejmě nedává smysl. Těžko lze zkoumat něco, co není... nic.

 
Přirozenější a přijatelnější je předpoklad, že tady nějaký svět je, že jsem součástí toho objektivního světa. Samozřejmě, v tom, jak svět poznávám, se mohu významně až osudově mýlit, k tomu se mohu později propracovávat. Jakákoliv pochybnost  však vyžaduje základ nepochybnosti, něco, o co je možno se opírat, o čem nepochybujeme. I kdyby tím základem měla být všeobecná úmluva, o čemkoliv, třeba, že objektivní svět existuje.

A co virtuální, nereálný svět, který nám vyrábějí počítače?
Virtuální může být něco pouze ve vztahu k něčemu, co je reálné.
Například, že si nás někdo pouští na počítači (je o tom povídka, tuším od Stanisława Lema, a s podobnou úvahou lze se setkat i jinde). Jistě, pokud by to byla pravda, tak vzhledem ke světu toho, kdo si nás na PC pouští, jsme virtuální. Ale předpokládat, že si nás takhle pouští bez závažného důvodu, to je zřejmě náhled velmi skeptický až nepravděpodobný, obtížně srozumitelný nebo přijatelný. Vyžadovalo by to z našeho pohledu až nekonečně velkou energetickou náročnost, tu umíme spočítat, ale jen tak? Proč?
Na druhé straně, v nějakém smyslu, my jsme virtuální. Fyzikové nám říkají, že svět se skládá z polí a hmotně energetických entit zcela podivné povahy. Náš svět je v tomto smyslu také virtuální. Jistě kvůli tomu ale není nutné zpochybňovat existenci  všeho, dokonce celého známého Vesmíru, tu velkou bublinu, z které není úniku, a kde kromě veškeré energie, polí, časoprostoru, fyzikálních zákonů jsou přítomny rovněž bolest a smutek, občas spolu s láskou či alespoň občasným štěstím...  
_
 
 
 
 
 
 
 
Autor Helen Mum, 01.06.2023
Přečteno 225x
Tipy 20
Poslední tipující: Jarunka, básněnka, mkinka, umělec2, enigman, MatyhoZmaty, Fialový metal, jitoush, šerý, ewon, ...
ikonkaKomentáře (32)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Existuje mnoho světů, jsem v některém z nich jiná? Netrápím se tím, vlastně se nechci trápit ničím, poznání? Ano...

14.01.2024 08:02:25 | básněnka

Milá Ivanko,

děkuji mnohokrát za laskavé nahlédnutí, moc děkuji... :-)

14.01.2024 08:09:10 | Helen Mum

jistotou si moc jistý nejsem...

12.06.2023 02:26:55 | enigman

Neskutečně hluboké...

05.06.2023 12:23:11 | MatyhoZmaty

Wow, moc Ti děkuji, MatyhoZmaty! :-))

06.06.2023 20:55:42 | Helen Mum

....Milá Helenko,děkuji za možnost nakouknout do peripetií Tvého způsobu pojímání světa.....tuším,že jsi člověk velkorysý a respektující,se srdcem na pravém místě,tak prostě sdílím Tvůj pohled bez ambicí to jakkoliv rozebírat.
Myslím,že to už jsou témata spíše na osobní diskuse a disputace,to by jistě bylo
zajímavé....až v osobním rozměru to přináší něco víc.....
Jen si plně uvědomuji,že vztahování se k světu kolem ovlivňuje poznání či pochopení svého vlastního vnitřního "vesmíru"..a tam jsme každý někde jinde a nemělo by se to ani hodnotit,ani srovnávat......a mnohosloví mnohdy ten náš vlastní vesmír má tendenci zastřít.......a pak se "rozostřeně"díváme i vně......Děkuji Helenko za Tvou poezii...

02.06.2023 14:00:48 | jitoush

Milá Jituško, jsi tak laskavá... ani nevím, co mě vedlo k tomu tento text publikovat, snad že jsem si přála trochu odbočit od běžných a všedních témat... Velmi se mi líbí druhá polovina Tvého komentáře, kde píšeš: a tam jsme každý někde jinde a nemělo by se to hodnotit, ani srovnávat - nevím, myslím si, že většina lidí je zvyklá srovnávat... co by se opravdu nemělo, nadřazovat se nad jiné... Milá Jituško, velmi si vážím Tvého zastavení, děkuji mnohokrát :-))

02.06.2023 17:22:58 | Helen Mum

... se znám. Zaplevelil bych jen nekonečnýma slovama a ohýbal názory. Jen sdílím tuto pěknou úvahu a nechám jim svobodu.
Rád jsem se u tebe zastavil.*

01.06.2023 23:11:31 | šerý

Milý Šerý, děkuji mnohokrát za Tvoji podporu, vážím si jí, děkuji :-) a jestli budeš mít chuť i čas a budeš to budeš považovat za užitečné, ráda si Tvé názory přečtu. Pěkný den :-)

02.06.2023 17:13:23 | Helen Mum

část 3: Jinak co se týče dvou (a více lidí). Mi přijde nejjednodušší model tento: máme pytlík s kuličkami: výroky. Člověk pak je onou funkcí, která rozhoduje, zda výrok považuje za pravdivý, či nepravdivý. Tudíž rozdíl v názorech dvou lidí je soubor jejich přiřazení barev kuličkám. Předně oni se nemusí shodnout na tom, co jsou kuličky... Za druhé logická konzistence. Umělý příklad: osoba X může tvrdit: 1) všichni lidé jsou si rovni. 2) Černochy ponechme v řetězech. Ta osoba s tím může být naprosto "logicky" smířená, ale mě přijde že tyto dva výroky jsou logicky v rozporu. (Nemluvím tu o morálce). Logické je jen to, pokud někdo tvrdí: 1) všichni lidé si nejsou rovni 2) Černochy ponechme v řetězech. A nebo: 1) všichni lidé si jsou rovni 2) Černoši, potažmo (kdokoli) by neměl být v řetězech.
Otázka mimochodem potom je: může to první říkat někdo jiný než běloch? :-)) (ale to je jen otázka k pousmání)

01.06.2023 22:50:48 | ewon

Mimochodem: následující můj komentář už je spíš samostatnou vlastní úvahou. Před časem jsem si položil otázku: a co je vlastně logika. Odpověděl jsem si vlastní matematickou konstrukcí (která nutně nemusí být správně :-)). Teď pro názornost řekněme, že logika, či její základ je pytlík s kuličkami (výroky), které když vytáhneme z pytle jsou buď zelené (pravdivé) nebo (červené) nepravdivé. (Žádný nutný vztah k vnějšímu světu).
A pak jsem to chtěl zkomplikovat: jde vymyslet něco složitějšího? Příklad: vícehodnotová logika. Kulička má víc stavů než dva - tři, čtyři... Ošklivé. :-)
Další možnost: dva pytlíky. Jeden s výroky. Druhý pytlík s něčím, co nazvěme třeba pseudovýroky. Pseudovýroky mohou být modré nebo žluté. Složitý problém: jaký vztah je mezi výroky a pseudovýroky... je třeba definovat nová "logická" pravidla pokud vezmeme výrok "nebo" pseudovýrok.
Otázka tu není, jestli to popisuje vnější svět (i když to samozřejmě taky je zajímavá otázka), ale jestli vůbec ta teorie je správně. Logická...
Psychologicky: časem mi z toho šla hlava kolem.

01.06.2023 22:42:09 | ewon

mimochodem k výrokům a pseudovýrokům: alespoň něco, co by mohlo zaujmout literáky. Výroky jsem chápal jako vztahující se k reálnému světu (Země je placatá, země se točí okolo osy...) a pseudovýroky k nějakému světu fiktivnímu. Např. Hra o trůny: Takže např. Daenerys je královna je pseudovýrok pravdivý (modrý) ve vztahu k tomuto fiktivnímu světu. A Daenerys je bruneta je výrok žlutý... Nad fiktivním světem jistě existuje jeho logika. Komplikované ovšem je, jak spojit reálný a fiktivní svět, zda to vůbec jde...

01.06.2023 23:01:16 | ewon

Za mě je to dost chaotické, mohu jen částečně souhlasit s úvodem, se slovem, nicméně, čím dál jdeš, tím je to pochybnější, teoretičtější a spekulativnější. Úvaha? Nikoliv. Příklady dost zvláštní. Tobě se nepřesouvají předměty po domě? A teď nemyslím strýčka Alzheimera .) Již jsem to psal mnohokrát, ale myslet si, že náš svět a realita je simulována - je naprostý nesmysl, tento trend se tu šíří od Matrixu a je to pěkná blbost :) můj názor .)

01.06.2023 22:39:02 | Constantine

Děkuji, Constantine, a souhlasím s Tebou, i mně se příčí myšlenka, že by náš svět byl simulací. Velmi děkuji za přečtení a zanechaný komentář s tím, že respektuji Tvůj náhled na tento můj text :-)

02.06.2023 17:07:21 | Helen Mum

Že realita je simulována, je poměrně starý (řekl bych tak minimálně 2000 let) koncept. To že ji Matrix vzal a převedl na scifi a zpopularizoval mezi ty, co ten koncept neznají, je věc druhá.
Samozřejmě mnoha lidem taková představa může přijít zvlštní až takzvaně na hlavu. :-) Nic proti tomu. :-)

01.06.2023 22:54:07 | ewon

Fakt, dva tisíce let? Tedy nepočítám-li to, že v Egyptském náboženství se říkalo jako něco v tom smyslu, že jsme myšlenkami boha, to ale není simulace :) Nikdy jsem neslyšel to, že by Mojžíš nebo Ježíš si hráli na počítači RPGéčka :) :)

02.06.2023 06:49:46 | Constantine

na český wiki jsem nic nenašel, na anglický Gorgias:
https://en.wikipedia.org/wiki/Solipsism

mimochodem, dřív (tak 10-15 let zpátky) mi přišlo, že na literu byl každej druhej solipsista. :)
A teď mi vlastně přijde, že to tak skutečně je... (jen to myslím trochu jinak, ale to je jiná story).

06.06.2023 23:25:49 | ewon

Řada náboženských či filozofických systémů se odedávna zabývala otázkou, zda realita kolem nás není nějakým způsobem „falešná“. Celý svět může být přeludem nebo snem, nakonec i my můžeme být postavou ze sna (sebe, nebo i někoho jiného; jak víme, že postavy z našich snů nemají vlastní vědomí?). Lze iluzi od skutečnosti vůbec nějak spolehlivě odlišit?

I tuto otázku už řešili mnozí, od čínských taoistů se všemi těmi paradoxy o lidech, kterým se zdá, že jsou motýly, ale také by mohli být motýli, jimž se zdá, že...

https://www.osel.cz/9349-simulacni-paradoxy.html

02.06.2023 17:08:12 | Helen Mum

podle mě je to špatnou interpretací, či záměrnou změnou pojmů v tom, že skutečnost není taková, jak se zdá. Lidé to časem úplně přetvořili. Jako v náboženství a v těch frázích jako: jak nahoře, tak dole. A dům mého otce skrývá mnoho menších domů. Nebudu tu moudroprdovat, ale znamená to něco úplně jiného, než se normálně uvádí a to je to nepochopení a zavádění do slepých ulic nejen filozofie...

02.06.2023 18:32:29 | Constantine

Hele, to už mi tu někdo předhazoval ten divný spolek Sysifos .) ne, nepatřím k nim, do žádného spolku .) i když něco mají zajímavé, jdu jinudy...

Ne, nevěřím a ani jsem nikdy nevěřil v to, co píšeš. Je jen jeden svět, jedna skutečnost, a to ostatní jsme si bohužel vymysleli k tomu, aby lidi byli směřovaný někam .) nevěřím kvantové mechanice ani propagandě o nečem podobném.

Lidé se snaží (i je nutí)odvrátit zrak a pozornost do bludů s tím spojených, protože skutečnost je nejdůležitější, a proto nás vedou jako stádo na porážku .)

02.06.2023 17:15:25 | Constantine

Promiň, nerozumím, proč zmiňuješ spolek Sysifos??

Odkaz, který jsem poskytla, se týká internetového časopisu pro popularizaci vědy, jehož název je OSEL (Objective Source E- Learning).

Čemu nevěříš či věříš, je Tvoje věc. Pokud jde o mne, spíše se snažím porozumět, než spoléhat na víru. Rozhodně máš pravdu v tom (jestli Ti správně rozumím), že lidské poznání je stále ještě velmi nedokonalé...

02.06.2023 17:35:11 | Helen Mum

je to podobný, navíc na začátku je jejich video, tak to bude provázaný .) to, co se děje v nás a kolem nás je spíše asi otázka toho, s čím žijeme a co žije v nás a ovládá nás a nutí nás k něčemu .)

02.06.2023 18:11:06 | Constantine

Tato témata jsou řekl bych, hlavním kamenem mých úvah, byť je neumím nějak konzistentně spojit.
Přijde mi, že určitým propojujícím slovem, které souvisí s pojmem "víme", je pojem "informace".
Další, co mě teď napadá, je rozbor pojmu jistota. Ten čistě "racionální", možná až vědecký je pojem důkaz. A ten druhý význam je emocionální: jistota, nejistota. Oba ty pojmy lze zaměnit pojmem sebedůvěra. Přitom je asi jasné, že to není totéž. Někdo může sebevědomě tvrdit lež. A někdo nesebevědomě říkat pravdu. Jazyk tak trochu mate a já se ne moc přesně vyjadřuju. :-)

01.06.2023 22:29:10 | ewon

Děkuji, Ewone, víš mnohem víc než já, vážím si Tvého zastavení a zanechaných komentářů, moc děkuji!!! :-)

02.06.2023 17:04:46 | Helen Mum

s jistotou můžeme vědět, že nic nevíme s jistotou:D

...našla jsem si v tvém psaní Helen*

01.06.2023 22:12:33 | Sonador

Děkuji, milá Sonador, za Tvoji návštěvu, mám radost :-))

02.06.2023 17:02:11 | Helen Mum

... prostě, od starověku jsou filozofické směry, které se ptají na totéž - hledají absolutní jistotu a objektivní pravdu.

02.06.2023 05:02:49 | Šabrej

Ano, Šabreji, a děkuji za Tvé zastavení, vážím si toho.

02.06.2023 17:01:33 | Helen Mum

" Bez vnitřních obrazů nebyli bychom ničím víc než v trávě ležícím kamenem nebo osamocenou lasturou v písku na pobřeží pradávného moře."
* SKVĚLE ŘEČENO,milá Bárko Siderická*** ST*

01.06.2023 21:48:33 | Frr

Děkuji, Frráčku, mám radost :-)))

02.06.2023 17:00:55 | Helen Mum

Helenko je moc hezké, že máš snahu o vlastní úvahy, dělám to podobně:) snažím se o sebezkoumání, které doporučují mudrci, filosofové i v náboženstvích je o tom zmínka- poznej sám sebe. Je fakt, že k sobě máme každý nejblíž:) s jistotou vím, že jsem.

01.06.2023 20:44:35 | paradoxy

Děkuji, milá Paradoxy, velmi jsi mne potěšila! :-))

02.06.2023 17:00:28 | Helen Mum

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí