ukaž mi ten dům

Přikládám komentáře z přenesené básně, do komentů mi odkaz nahrát nejde a je mi jich líto, považuju si toho. 

Exkurzi tímto domem jsem podniknul s otevřenými ústy.

Třikrát...

...tak jsem taky jukl :-)

Dávám tip a prosím: zůstaň tady, nesmaž se.

ani přesolené, ani přepepřené

Nebyla jsem tu 15 let. První den mě Písmák vyděsil. Pak jsem tu objevila staré známé a ohromilo mě, jak vyrostli. A zároveň jsem se dozvěděla, že ti, na jejichž kritiky jsem často čekala, už nikdy žádnou kritiku nenapíšou. Tebe neznám, ale připomněla jsi mi, proč jsem kdysi začala psát. Díla, jako je to tvé, mi byla inspirací. Někde uprostřed čtení se mi zatajil dech. 

Původní úmysl vypichovat jsem  pěkně rychle vzdal, nechci komentář natahovat do mamutích rozměrů. (ukažte mi, co vlastně není vypichovatelné...) ;-)

Parádní, Phil!

Těším se z toho, že tu jsi, že zase čtu (četla jsem dvakrát a ještě se vrátím) tvoje životem a emocemi naplněné řádky, krásný závěr a nejen ......

Ukaž mi ten dům

vzduch patří sekáčům a prachu

za dveřmi s okem Kyklopa ručně kovaný hřeb ve větvi dubu ---

---

někdy si nanáším na obličej tmu

ubrousím kousek noční oblohy

rozprostřu na ubrus stříbrné podkolenky

jelena s kulkou v čele

aby mohl vystoupit z obrazu

---

schody dolů

schody nahoru

dřevěný žebřík visící v prostoru

pokaždé jinou barvou dýl kutálí pod střechou skřek zbloudilého ptáka

marně naráží do okenních tabulek

než objeví díru v nebi

pomalu se smráká

smetu z parapetu pohyb tvých paží

pak už nic

Doslov

Havrani na větvích určují střídmou pochmurnost dne

zdá se být vyvážena roztaveným kovem zapadajícího slunce

/zapsala si/

—-

do lesa padá šero

zčerná korunami stromů

někde tam potkani okoušou tmou bez náhubku káčátkům plovací blány pro přežití

jeden vyskočí do výšky mého obličeje

dotkne se navždy čelem

---

nevidím nikde krysy s jasnozřivýma očima porodních bab

nevidím sůl pro Marušku  

jen babí léto tažené křižákem

znamení?

zdál ses mi

pod živůtkem

na dvou křížích rozpřažený smutek