někdy

někdy

Někdy chodím do starého kostela
klečím v lavici se svým nečitelným obličejem a
rozbitými vitrážkami prolétají volnost ptáci
pak z nočního nebe padají všichni svatí ti bez křestního jména
---
---
To hnízdo našla v křtitelnici
/ztrácíš se mi za rozbitým sklem/pak je měsíc orloj/ lojová koule past pro křídla/a slunce talíř ze slámy a lýčí/snídáš z něj mraky s urousaným lemem mý spodničky/zpíváš dlaní/Je ť aime//comme la vague irrésolue

křičím tě a nikdo to neslyší, zvláštní

To hnízdo bylo opuštěné
stigmata myšlenek
tvůj sten ručně kovaný čtyřhranný hřeb v černém kmeni dubu svlečeného bleskem
Uroboros? Ježíš?
Jak daleko do luk sahá bosá voda potoka aby se v ní mohlo vykoupat kousek nebe?
eben
ne nebe
eben
nebe
eben nebe eben nebe eben nebe eben nebe eben nebe eben nebe eben nebe eben nebe eben
nebe

Autor Philogyny1, 07.03.2024
Přečteno 3x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel