Vše je ,,jen“ Test.

Přeji vám vše dobré do roku 2026. A těm, kteří mají jako sůj profesní sen být přijati k ozbrojeným sborům, se pokusím pomoci s orientací v oboru a přijetím připravovaným projektem. Zde navodím jeho nepatrnou část.
Pokud uvidíte v textu nějaké pravopisné, či jiné chyby, čtete dobře a neomlouvám se :-).

Je mi 53 let, narodil jsem se jako občan Československé socialistické republiky. Nyní jsem občanem České republiky a o moje životní a profesní zkušenosti se chci s Vámi podělit.
Tím co nyní snad doufám čtete, jsem si nekladl nějaké veliké ambice na dílo které někoho ohromí.


Byl jsem, jako mnoho jiných lidí vychovávám v mentálním modelu dobře se uč dobře pracuji ať múžeš být jednou mistr nebo dobrý voják nebo dobrý policista. Slovo mistr by se dalo z dnešního pohledu přiložit jako manažer. Byly tak vychovávané generace přede mnou, moje generace a částečně tak generace dnešní. Tím to tématem se dotýkám důležitosti takzvaného sociálního prostředí. Určitě náš život ovlivňuje z velké části genetika, o které se mohou vést polemiky, zda se nás týká z 65% nebo více či méně. Další podstatnou součástí je tzv sociální prostředí. Je tvořeno lidmi kolem nás. Od rodičů po spolužáky kamarády profesní kolegy studenty mentory učitele. A pak je zde také důležité faktor dalo by se říct geopolitický prostor, ve kterém se narodíme a ve kterém vyrůstáme. Z tohoto pohledu bych chtěl zdůraznit, že všechny ukazatelé jsou pro člověka, který se narodil ve středu Evropy stejně jako já velmi příznivé a řekl bych že až tak příznivé že se to ani neuvědomujeme a nevážíme si toho.

DVĚ OTÁZKY

Mnohdy jsem se setkával s lidmi, kteří se mne ptali, jak se dostat k ozbrojenému sboru. Vždy jsem se zeptal ,, a v jaké části přípravy se nacházíš“ ? Někteří neučinili ani první krok a jiní se svěřili, že nezvládli nějako část již na počátku (mnohdy se jednalo o kliky či běh na fyzických testech). Věřte, že to je to naprostá maličkost a velmi pravděpodobně by jste selhali později u něčeho sofistikovanějšího.
Mnozí z nich se nikterak nepřipravovali a v horším případě počali s kritikou, např., že již je starší nebo žena a podmínky by měly být jinak nastavené.

Pro všechny jsem měl asi nepopulární větu „musíte si jasně odpovědět na dvě otázky“ 1. Chci to?? A pokud si odpovím kladně 2. Jak toho dosáhnu??

Obě otázky spolu úzce souvisí. Mnoho lidí nemá odpovězeny tyto kumulativně.
Nežijme ve svých mentálních modelech a představách často iracionálních. Sežeňme si veškeré dnes již snadno dostupné informace o přijímacích řízení, mzdách a obecně vždy maximum relevantních informací. Nikdy neposlouchejte pochybovače. Jsou všude kolem nás, všimli jste si?
Součástí první otázky jsou i odpovědi, zda jsem ochoten vše podstoupit. Nosit uniformu, podléhat velení, nechat se ostříhat,, být odvelen, průběžně se vzdělávat (jak říkával Jan Masaryk „dát krmě tělu i duši) apod.
Pokud jsem si jasně neodpověděl ,,ANO CHCI A JSEM“, pak je předpoklad, že bude pro můj živit úspěšnější jiná cesta a nemá pro nás oba cenu marnit čas v tomto směru.
Pozor, nepleťte si odpověď CHCI s CTĚL BYCH ! Často jsem slýchal právě tuto podmíněnou odpověď CHTĚL BYCH, CHTĚLA BYCH. To je poraženecká odpověď rovnající se NECHCI. Prostě to nefunguje. Již v této podmíněné odpovědi je obsaženo mnoho zbytečných podmínek které se nikdy nesplní a proto to nefunguje. Chtěl bych se rovná kdyby ….. bylo slunečno, k obědu svíčková a řeka tekla do kopce.
Pokud jsem si odpověděl kladně na první otázku, jsem na dobré cestě a již nikdy neposlouchám pochybovače a neodpovídám si sám předem kladně proč toho nedosáhnu a v čem vidím já osobně problém. Problém je už vždy jen a jen mezi mýma ušima. Zvládli jiní = je to zvládnutelné. 

Od tohoto okamžiku se oprošťuji od svých romantických představ a hledám jen cestu jak vše zvládnout. Jak podat přihlášku, vyčkat na termín a hlavně jak se na vše maximálně připravit. Obklopuji se lidmi, kteří se v oboru pohybuji a učím se od nich. Pokud mi nejdou kliky, tak je asi budu muset trénovat.
S tím souvisí slovo ,,DRIL“.
Tento pojem si zapamatujte. Bude souviset s mnohými vašimi činnostmi a jeden z mála vede k úspěchu. Bez drilu se již neobejdete, pokud budete chtít být úspěšný.



Vzdělání a jeho význam. VŠ nevzdávat (šprt). Poznávání kultur (Vietnamci, Indové). I fyzické – dril. Prostředky osobní ochrany.

Hned na začátek zopakuji, ,,neposlouchejte pochybovače“. Osobně pocházím z dělnické rodiny a moji rodiče žili v době, kdy vzdělání bylo obecnou společností částečně považováno za vlastnost zápornou, jakou si „lenost“ pracovat manuálně ve prospěch společnosti. Dne to zní absurdně a směšně, ale zažíval jsem to osobně celé mládí, nechápal jsem to a věřte, že ačkoliv to absurdní bylo, bylo to také vše, jen ne směšné. Když jsem donesl v základní škole lepší známku otec jen pronesl, že je to díky protekci protože je zde školníkem a když špatnou, byl jsem jen líný nevděčný hlupák. Nemluvě o tom, že mi doma s učivem nikdo nepomohl. Matka měla práci, domácnost i výchovu a nebe Jí žehnej to nejlepší.
Chci tím jen řičí, že motivaci jsem měl prabídnou a vzory jsem hledal v blízkém okolí. A tak jsem byl obklopen pochybovači ale měl jsem štěstí i na lidi moudré.
Mimo jiné tímto chci říci, že mimo genetické předpoklady je velmi důležité vaše sociální prostředí. Děti lékařů budou pravděpodobně lékaři a děti umělců umělci, zkrátka proto, že se v tom prostředí již pohybují.

Je to jednoduché. Vzdělání je jako síla, je lepší ji mít než nikoliv. !!!! 

Nehledejte v tom žádnou vědu. Nic nepřeceňujte a ani naopak. Proste vzdělání nic nezaručuje a nemusí zde být přímá souvislost s intelektem. Ono totiž rozhodnout se a následně se reálné v čemkoliv vzdělávat a zvládnout to je projevem intelektu, pracovitosti a vůle.
Všimněte si, že například Vysokou školu kritizují lidé, kteří žádnou úspěšně neabsolvovali. Není špatných škol, jen absolventů co ji nevyužili úspěšně. Ano ,,nevyužili“ myslím intelektuálně nikoliv pochybně získaného titulu v pozdější profesi.

Ano, má to stejně jako vše i stinné stránky. Běda vám pokud váš nadřízený má nižší vzdělání a není dostatečně moudrý, aby se necítil ohrožen na své pracovní pozici apod.
Nicméně neznám nikoho kdo by kdy řekl ,,lituji toho, že jsem se v tomto vzdělal“.
Rád si v této souvislosti vzpomenu jak mi kdysi v práci kolega v době kdy jsem se rozhodoval o středoškolském vzdělání při zaměstnaní, již neposlouchat nejen otce, řekl „jistě to zvládneš, o tom nepochybuj. Ale musím tě upozornit, že lidé kteří nemají středoškolské vzdělání si myslí, že po jeho absolvování se jejich život zásadně změní. Tak věř, že nezmění a jen proto to nedělej“. Tímto děkuji Mirku H.
Neřešte pro váš život nepodstatné. Ano, existují lidé s tzv koupenými tituly a ano, pokud investujete finance vydělává na tom i banka. To je realita. Ale tím se netrapte, realitě je to totiž jedno zda se jí trápíte, či nikoliv.
Soustřeďte se na kvalitu svého vzdělání, dobrý pocit z něj a vlastní úroky z investic.
Nevzdělávejte se jen proto, že se vám to „vrátí“ v postavení a profesi. To je malicherný důvod, který nemusí platit a vystačit !!!!
Nenechte si nikým a ničím ve vzdělání bránit!!
To co dnes vystudujete, nemusí v brzské době platit. Ale je to jasný důkaz o tom, že jste pracovití a schopni se přizpůsobovat a dokončit práci. Vysokoškolskému si osobně myslím, ačkoliv jsem za něj moc rád, že je zde zbytečně mnoho rigidních paradigmat. Diplomové a jiné práce jsou stále častěji výsledkem umělé inteligence. Inteligence studenta se mnohdy zaměřuje spíše na to, jak přesně definovat zadání pro Al. Což nikterak nekritizuji, naopak kvituji, ale nebylo ba od věci dávat možnost obhajoby jak vlastních prací, tak prací zhotovených za pomocí Al a jen to diferencovat při obhajobě.

Pokud se zde zmiňuji o vzdělání nemyslím tím pouze vysokoškolské. Ke vzdělání Platí to obecně. Můj dobrý dlouholetý kamarád, mi řekl, všiml jsem si, že když ses rozešel s nějakou ženou na které ti záleželo, hned si to řešil novým studiem. Tehdy jsem měl již Bc. a Mgr. Hotové a MBA bylo příliš drahé. A jelikož on mimo jiné řídil autobus, řekl mi „sedni si do toho“. Díky jemu na mne dýchla pokora a výzva si udělat řidičák na autobus. Nikdy jsem toho nelitoval. Nevěřili byste jak vás tento prostředek naučí respektu a pokoře, protože má velmi mnoho determinantů, které určují jeho ovládání (přesahy před a za nápravami, pomalý rozjezd venkovní zrcátka, cestující (slangově ,,kaštani“) apod. ). Tímto děkuji Danovi N.

Za mne bylo slovo, které mělo ponižovat adresáta „šprt“. Jednalo se o studenta, který měl dobré známky. Je lhostejno, zda díky genetickému intelektu či pílí. Prostě později jsem pochopil, že všichni úspěšní lidé kolem nás měly ve škole „koule“ být šprti. Buďte také šprti.

A tím myslím v čemkoliv co děláte. Během své profesní „kariéry“ jsem měl možnost se pohybovat několik let v prostředí Vietnamské komunity v České republice. Nemusím asi vysvětlovat, jak moc mne to obohatilo. Základem úspěchu poznávání jiné kultury je absence arogance (mnohdy neopodstatněné, ke které máme v pohledu na jiné kultury sklony).
A především k úspěchu v jednání a především mezinárodním a diplomatickém je jediná účinná možnost znát danou kulturu a respektovat ji.
Aplikace naší České právní kultury a taktiky na občany jiných kultur jsou mnohdy málo účinné díky rigiditě a nastavení Státní správy.

Uvedu příklad. Ve Vietnamské kultuře má jiné postavení žena a muž. Navíc dávat najevo emoce je projev slabosti. Z toho důvodu ať se nám to líbí či nikoliv je velmi netaktické pokud u smíšené policejní hlídky jedná s Vietnamcem žena a navíc v emocích viz další kapitola podrobně.

Když jsem občas chodil pomáhat kamarádovi na střelnici, kde zájezdy z jednotlivých zemí měly zaplaceny různé balíčky obsahující výstřely z druhů zbraní, ani po krátké instruktáži neuchopovali neustále se usmívající Indové zbraň do obou rukou. Později jsem nastudoval proč. Indové nejsou radikální a uznávají všechny živé bytosti a tedy nejsou válečníci. Pravou ruku považují za „nečistou „a tak nechtěli držet braň pevně oběma rukama a tedy bezpečně. Tím se mnohé vysvětlilo.
Věřte, že jiné kultury nám (ne)rozumí stejně jako mi jim.

Dril.

Vrátím se k již uvedenému dle mého názoru důležitému pojmu. Neustálé časté opakování. Platí v každé lidské činnosti. Pokud chcete být úspěšní v běhu, musíte opakovaně běhat. Pokud chcete být úspěšní v jakékoliv vaší činnosti musíte ji zdokonalovat neustálým opakováním. Pokud chcete mít dobrý úder musíte jej studovat a hlavně opakovat dokud se mysl nespojí s tělem (vjemy zrakové, hmatové s centrálním nervovým systémem a svaly) kde se vytváří svalová paměť.

Často se mne lidé ptali na to jaký prostředek osobní ochrany si pořídit, či jakou střelnou (palnou zbraň).
Opět jsem se zeptal „a jakou nejlépe znáš a proč“? Ano, jak tušíte stěží někdo vyslovil něco, co někde slyšel. Nemám to nikomu za zlé a je dobré, že se zeptali.

Mimochodem jedno Čínské přísloví říká „zeptáš-li se, budeš za hlupáka několik minut, nezeptáš-li se zůstaneš hlupákem“.

Podstatné je v jakém rizikovém prostředí a jak se tam pohybujete a proč. Eliminovat nebezpečí a klást důraz na prevenci!! Prevence je mnohem důležitější a efektivnější, než-li následné řešení problematické situace. Možná vás nikdo nepřepadl, protože chodíte bezpečnou cestou v dobrém čase a možná vás nepřejelo auto již několikrát ráno, či večer, jen proto, že jste měli světlé oblečení nebo reflexní doplněk, ale to se nikdy nedozvíte. Přesto to má smysl.

A teprve následně si vybrat takový prostředek, který jsem ochoten mít stále u sebe a se kterým driluji. Nejlepší úder nebo použití prostředku osobní ochrany docílíte jedině neustálým opakováním. Sebelepší prostředek je k ničemu, pokud nemám natrénováno. Protože je to ihned poznat a nejsem k tomu následně odhodláni. Tyto údery a prostředky se nepoužívají v teple tělocvičny za slunečného počasí ve 4 hodiny odpoledne. 
Je lépe nosit u sebe stále kvalitní propisovací tužku, kterou umím použít jako kubotan, nebo mít natrénováno několik úderů, než mít u sebe drahou střelnou zbraň, neznat pojem „nutná obrana“ a dělat špatně množství technik z aikida.
Mnoho lidí chodí na krytou střelnici čas od času si zastřílet. Zbraň si vybrali protože se jim líbí a používají mířenou střelbu. To je dobré na to, že víte jak to kopne a jaký hluk to vytvoří. Bohužel z reálného hlediska nutné obrany je to naprosto k ničemu a spíše kontraproduktivní. Vytváří to falešný dojem bezpečí.

Pokud už nakrásně v obavě o svůj život a hůře o svůj majetek bez pečlivě nastudovaného právního pojmu nutné obrany tuto použijete proti životu člověka, jste nebezpečný okolí i sobě a již se pravděpodobně do uvedeného pojmu nevejdete a vaše postavení se z oběti změní v osobu podezřelou.
Tedy pokud již jste odhodláni nosit u sebe skrytě střelnou zbraň v souladu se zákonem, Mějte zatraceně dobře nadrilováno na venkovní střelnici s odborníkem a nastudován již zmíněný pojem.
Uvědomte si, že v případě jejího použití bude i zkušeným policistům na místě chvíli trvat než tuto zbraň rozpoznají a také osoby na místě sobě určí jako možného pachatele.

To co je součástí nás všech bez ohledu na profesi jsou Ego – emoce – rácio.
Často jsem se setkával s kolegy kterých podstatnou vlastností byl důraz na své ego. Reálně neopodstatněný pouze subjektivní. Pokud vám váš úspěch či uniforma zvýrazní v povaze ego, jste v ohrožení. První co ,,drbani“ rozpoznají je právě tato vlastnost, kterou již Asiaté dávno chápou jako slabost. Toto vaše ego ihned napadnou urážkami apod. aby vás vyvedli z míry a vy jste udělali při úkonu či zákroku chybu.
Ego jako slabost se ihned projeví ve vašich emocích a vede do služebního a profesního pekla.
Uniforma policisty na veřejnosti zvýrazní vaši osobnost se všemi klady i zápory.
Jediné co opravdu reálně funguje je Rácio!! Buďte za všech okolností racionální a bez emocí se držte cíle. !!!
Vítězem v daném okamžiku na místě je ten kdo ve vás vyvolal emoce. Čím lépe je zvládnete, tím více jste přirozenou autoritou a i „drbani“ to poznají.
Dnes díky kamerovému systému v budovách i na veřejně přístupných místech a v neposlední řadě díky mobilním telefonům jste neustále jako herci před kamerou, jen jedete „naostro“.
Tato profese klade veliký důraz na spolupráci s plnou důvěrou v kolegu. Pro individualisty zde dle mého názoru není místo. Ale možná se pletu.
Budete se pohybovat ve dvou polohách. Budete mít nadřízeného ,,ordonance“ a budete mu podřízení ,,sub ordonance“. Zároveň budete muset při úkonech a zákrocích být důraznou a přirozenou autoritou. To bude velmi pravděpodobně vaše výchozí pozice do doby, než budete mít podřízené.

Pojmy. Manuály.

Při svém studiu jsem zjistil, že bereme mnoho slov a vět jako samozřejmost a máme dojem, že jim rozumíme. Ale dcera když byla malá se mne často ptala a tati co to je, nebe Verunko, a co je nebe? A proč je nebe modré, proč voda teče apod. Věřte, že i to základní je mnohdy složité srozumitelně vysvětlit.
Mnohdy jsem se bavil tím, když jsem potkal nějakého kolegu a zeptal se ho co to je policie. Nevěřili byste kolik jich to nedokázalo definovat.
Tímto nechci nikoho z nich kritizovat. Byli a jsou to dobří lidé i profesionálové na které si rád vzpomenu. Jen tím chci říci, abyste nepodléhali falešnému dojmu, že dané věci rozumíte.

Nejen v profesním životě se budete setkávat s toxickými lidmi a pouze formálními autoritami. To je fakt.
Učte se s nimi jednat, protože se jim nejde mnohdy vyhnout.
Udělejte si ,,nástěnku úspěchů z fotek diplomů a ocenění,, a připomínejte si ji kdykoliv budete mít o sobě pochybnosti.

A nezapomeňte děkovat zejména tomu co vám příjde samozejmé.

S pozdravem Mgr. Marcel Drbohla, MBA v upravených povídkách přítele jako kpt. Drbal.