z obláčku

Noc padá do propasti v oceánu slov,
a velký pes štěká za plotem jako vždy,
těžký sníh tíží černé svědomí,
nikdo zakletým pomoc neumí,
rampouchy závisti obdivují turisti,
čekám, že zapomenu na všechno,(barvu očí)
střízlivost je jen slovo, pana Pokoru bolí záda,
války a výčitky, myšlenky bez konce,
zastavte šílence, viděl jsem milence.