Je tomu dlouhý čas

Přes deset let to je.
A je dost těžký si to uvědomovat.
Snil jsem, že budu divadelní režisér.
Psal jsem hrozný básně.
Ale měl jsem pocit, že mám život pod kontrolou.
Naposled ve svém životě.

Zakládali jsme umělecký spolek.
Byli jsme blbí a naivní. Tehdy.
Tehdy jsem nemyslel na šikanu ze základky.
A pak bylo všechno pryč.

Je hezký dneska na to všechno vzpomínat.
Dneska si můžu akorát vylízat prdel.
Spadl jsem do toho.
Do koloběhu prázdna a ničeho. Práce.
A byt jedna a jedna.

Už nikdy! Už nikdy! Už nikdy!
Už nikdy nebudu jako před deseti lety.