Šestý den půstovní

Anotace: Reflexe z proudícího půstu, jež mě navštívily a já je následuji.

Šestý den bez hmotné potravy. Tělo má stále náročnější výdej. Občas se zastavím a zpomalí když těch věcí na zádech je přes příliš. Dech je čím dál tím vědomnější a hlubší. Mysl a tělo je jeden celistvý organismus. Pracující ve stejný okamžik, vzájemné komunikační impulzy jsou scelené a pevné. Proudí v těle určité pochopení, jež je často spřetržené. A stále se ládujeme vším možným, chuťovým, ne tím co nám dodává potřebné látky ke zdravému chodu těla i mysli.

Každá buňka v těle zaniká a opět se rodí. Tělo se stále mění podle svého okolí a toho co příjmáme. Slyšela jsem že po 7 letém cyklu jsme jako znovuzrozni v těle není nic s čím jsme začli. Neustálý koloběh. Však očistný proces vše urychluje. Lépe "trávím" vzruch emocí, jež v duši chaoticky vibrují. Bežný režim dne je spontánní. Mám více času. Čas jež zabiju u plotny či samotným rituálem jedění předávám do obohacujících činností. Prahnu více po pohybu. Každý den v sauně odpočinout a urychlit proces očisty.

Však cítím i ty negativní dopady občas zastavím když se mi motá hlava či přichází pocit na omdlení.

Proces samovolného proudění půstu nechávám volně, až budu cítím potřebu jídla "obšťastním" se jím.

To je jeden z myšlenkových pochodů jež mi půst otevřel oči. Často jídlo cítíme jako rituál podle denních hodin a ikdyž necítíme hlad jíme a zbytečně unavujeme své tělo. A také je to náhražka štestí navozuje ty pocity které neumíme otevřeně příjmout v denním konnání. Však stačí k tělu být pozornější a poslouchat co a kdy potřebuje, ono ví. Jen naslouchat.

Dnes jsem zažila i velmi náročný výdej na tanečním parketu. Pocit alkoholového opojení (avšak žádný alkohol nepožila) se dostavil hned s prvními rytmivkými ladnými pohyby těla. Dech byl dlouhý stále vědomně udržovaný, každým nádechem jsem zvládala a ovládala elegantní pohyby. Vydržela jsem déle, než v běžném naplněném stavu břicha. 

Je to osvobozující pocit nebýt svázán potravou, hmotnou energii jak ji pravím. Právě pociťuji, že energii beru ze zastavení, vnímání teď a tady a v plném dechu, vdechuji onu pánickou zář.  A je to nádherný stav jež doporučuji všem.

Jsem citlivější a vnímavější. Poznávání sebe sama je mnohem vědomnější a na vyšších vibracích.