Tady a teď

Ten pocit, když kolem tebe stromy šumí, ten pocit, když žárlivost není, ten pocit, když ty jsi tím stromem, les nazýváš svým domovem.

Ten pocit, když víš, že už se nikdy sama od sebe nevzdálíš, že lidi kolem svoji energií rozzáříš.

Ten pocit, když víš, že nic v životě stejně neovlivníš, ale klidně dýcháš, s vesmírem splýváš.
Necítíš vinu, necítíš zášť, necítíš napětí...

Meteorit kolem tebe proletí a ty víš, že se roztříští, ale nikdy nezanikne, protože každý konec je začátek něčeho nového.